Promoting peace and harmony from an Abrahamic perspective

​

Co je spiritualita?

Spiritualita je kvalita, kterou se zabýváme lidským duchem nebo duší na rozdíl od hmotných nebo fyzických věcí.

Proč je spiritualita důležitá?

Často zjišťujeme, že čím více se stáváme duchovními, tím lépe zjišťujeme, že se zbavujeme potřeby potěšení z materialistického světského majetku a jsme schopni získat mír, štěstí a radost z jiných věcí – jako je víra v Boha nebo akt hledání pravdy, poznání a moudrosti nebo lásky k sobě navzájem nebo účast na aktech laskavosti nebo sebeobětování ve prospěch druhých a odpuštění, vděčnost, soucit atd. – věci, které si peníze nekoupí. Spiritualita může být úžasná cesta a je obvykle považována za relativní. Někteří lidé nejsou věřící, ale přesto by se považovali za duchovní. Jiní se mohou považovat za náboženské, ale nikoli za duchovní. Spiritualita přichází se spojením s naší duší a Duchem Božím a pomáhá nám lépe poznat sami sebe, přemýšlet a učit se, jak se můžeme vždy lépe – očistit své myšlenky, záměry, řeč a chování ve prospěch ostatní a k dosažení moudrosti, porozumění a Světla.

Někteří popisují spiritualitu jako ‚následování poselství‘ od Boha, které bylo předáno skrze všechny proroky a posly od Boha od doby, kdy byl člověk stvořen od Adama, po Noema, Abrahama, Izáka, Izmaela, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Davida, Šalomouna, Ježíš a Mohamed - mezi mnoha dalšími.

Jiní mohou nebo nemusí věřit nebo vědět o písmech, ale přesto praktikují spiritualitu jinými způsoby – krása spirituality je v tom, že neexistuje pouze jedna cesta – ale mnoho cest k Pravdě.

Jak nám může spiritualita pomoci?

Spiritualita může pomoci zlepšit naši duchovní pohodu, pomoci nám lépe porozumět sobě a druhým, pomoci nám zlepšit naši schopnost „spojit se“ se Stvořitelem, pomoci nám stát se „vědomějšími“ a „všímavými“ naší řeči a chování, a umožňují nám neustále „růst“ a očišťovat naše duše na naší cestě k moudrosti, pravdě, poznání a lásce. Když se staneme „Bůh-vědomými“ ve všem, co říkáme a děláme, můžeme svou svobodnou vůlí pomoci zlepšit životy nás samých i našich blízkých a lidí kolem nás. S spiritualitou často přichází pocit „pozitivity“, který svítí na ostatní v jejich přítomnosti. Umožňuje nám šířit poselství míru, lásky a laskavosti ve všem, co děláme a říkáme, a přináší štěstí všem kolem nás, když najdeme štěstí v sobě.

Když se sami cítíme duchovněji, naše duchovní pohoda může pomoci zlepšit jak naše mentální, tak emocionální  a také fyzickou pohodu. Ti, kteří se cítí duchovněji, často méně trpí depresí, úzkostí, nespavostí nebo problémy se závislostí. U těch, kdo věří v posmrtný život nebo se snaží následovat poselství zaslané prostřednictvím Božích poslů a proroků, je mnohem méně pravděpodobné, že budou jednat na základě myšlenek na sebepoškozování nebo sebevraždu nebo se zapojit do jakékoli činnosti, která škodí naší duši nebo našemu blahu. Je pravděpodobnější, že se zapojí do nastolení míru, a s větší pravděpodobností pro ně bude snazší odpustit a omilostnit druhé, kteří jim mohli v minulosti ublížit, a proto budou více schopni „pustit“ zášť a pocity viny a hněvu. které jim brání pokračovat ve svém životě. Může tedy také nepřímo pomoci při zotavování se z traumatických událostí, ztráty blízkých a je pravděpodobnější, že budou schopni odpustit sami sobě, protože přemýšleli, naučili se a napravili své způsoby. Když jsme šťastnější a spokojenější sami se sebou, zjistíme, že nám to může pomoci s úrovní naší energie a fyzicky nám dá více síly vypořádat se s každodenními problémy, kterým čelíme, takže zjistíme, že fungujeme lépe doma, ve vztazích, práci – a ve všem, co děláme. Když jsme v sobě šťastnější, zjistíme, že se náš pocit chronické bolesti sníží, bolesti zad, tenzní bolesti hlavy a syndrom chronické únavy se také pravděpodobně zlepší. Duchovní pohoda tedy může být léčivým a druhem terapie používané ke zlepšení našeho duševního a fyzického pocitu pohody.

Spiritualita nám může dát sílu vytrvat v dobách těžkostí a pomoci nám být trpěliví a vcítit se do druhých, kteří také čelí těžkostem. Prostřednictvím Víry a Naděje mají ti, kteří jsou duchovní a cítí se „spojení“ s Vyšším zdrojem, tendenci cítit méně „utrpení“, protože se učíme, že utrpení je stav, který je v nás samých a není příliš závislý na materialistickém světě kolem nás. Tím, že nám pomáháme zůstat „pozitivní“ během situace, kterou ostatní mohou vidět jako „negativní“, je mnohem pravděpodobnější, že využijeme své minulé zkušenosti, ať už negativní nebo ne, abychom vnesli smysl a účel do našich životů tím, že je přeměníme v něco. pozitivní“ nebo „pozitivnější“.

Jak může naše spiritualita pomáhat druhým?

Když se staneme duchovnější a „spojení“ se zdrojem větším, než jsme my sami, a lépe se poznáme – je pravděpodobnější, že budeme schopni získat kontrolu nad svou řečí a činy a přizpůsobit je naší morálce způsobem, který nám pomůže. ostatní. Když jsme v sobě šťastnější, je pravděpodobnější, že budeme schopni milovat sami sebe, a tedy milovat i ostatní. Čím více milujeme druhé a chováme se k nim tak, jak bychom si sami přáli, aby se oni chovali k nám, tím více duchovně rosteme a vliv na ostatní je ještě větší. Když se cítíme pohodlněji sami se sebou, zjistíme, že je snazší se spojit přímo s Vyšším zdrojem, a čím všímavějším si vyšší zdroj všímáme ve své řeči a chování, tím je pravděpodobnější, že budeme ostatní inspirovat poselstvími láska, mír, laskavost, tolerance, respekt, odpuštění, pokora, vděčnost, víra, naděje, soucit atd. – protože se učíme, jak tyto atributy začlenit do našich vlastních životů. Když se ostatní cítí inspirováni tímto poselstvím lidskosti – i oni mohou těžit z spirituality na osobní úrovni – pomoci se svou vlastní duševní pohodou a fyzickou pohodou a mohou dále inspirovat ostatní – a jak je to krásné ! Stáváme se nádobami Světla spojujícími se v duchu a duši..

Jak se můžeme stát více duchovními?

Stát se duchovnějším není často něco, co se stane přes noc. Může to být nepřetržitá cesta se vzestupy a pády a občas může být zkoušeno. Neexistuje žádná horní hranice toho, jak duchovní člověk může být, a mnozí by souhlasili, že je to nekonečná cesta. Úroveň duchovního míru, štěstí a spokojenosti v nás samých je vždy relativní, stejně jako množství moudrosti nebo znalostí, které člověk může získat osvícením – čím více toho víme, tím více si uvědomujeme, jak málo toho víme. Tím, že si toto uvědomíme, může zvýšit naši úroveň pokory, což může dále pomoci zvýšit naši úroveň duchovní pohody.

Spiritualita je osobní cesta – neexistuje žádná správná nebo špatná cesta – pokud používáme svou mysl, srdce a duši a jsme otevření k získání vhledu – a jsme schopni používat rozum, aby nám pomohl najít Pravdu – a otevřít oči a naše uši k moudrosti a poznání – k jejich vedení můžeme použít následující metody:

Důležitým konceptem, který je třeba na naší cestě přijmout, je, že se vždy můžeme mýlit – a upřímná touha hledat pravdu je důležitá – protože nám to umožňuje být schopni kritizovat sami sebe a být otevřenější kritice od ostatních. Kladením otázek – jsme schopni lépe dosáhnout správných odpovědí, které uspokojí naši duši.

Zde je několik způsobů, jak můžeme zlepšit svou úroveň spirituality, které mnozí považují za užitečné:

Pravdivost:        -Hledat pravdu a přitom být pravdivý

Pokora:           - Necítím se příliš hrdý na to, abych požádal o pomoc a vedení

Spravedlnost:             -Chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám

Milovat:               -Skutky laskavosti a lásky. Dávání toho, co milujeme, ze světského majetku a      mimo naše   potřeby materialistické hodnoty – pomáhat druhým, kteří to potřebují více než my. Milovat druhé tak, jako milujeme sami sebe.

Čtení:            -Zvyšování znalostí a moudrosti čtením písem- Tóra, Evangelium, Davidovy žalmy, Přísloví, Svatý Korán.

Rozjímání           -Čím více přemýšlíme o svých znalostech, moudrosti, řeči a chování v našem každodenním životě, tím je pravděpodobnější, že budeme schopni porozumět sami sobě a tomu, jak naše chování ovlivňuje ostatní.

Modlitba              - Umožňuje nám „mluvit“ k našemu Stvořiteli, přímo – požádat Ho o vedení k Pravdě, o pomoc při řešení našich výzev, o naději. Můžeme vytvořit tuto příležitost, abychom zlepšili svou vděčnost za naše požehnání, abychom se modlili za druhé i za sebe, abychom prosili o odpuštění pro druhé i pro sebe. Příležitost ho chválit a oslavovat a hledat v Něm útočiště před zlem. Může být užitečné zaměřit naši modlitbu na Jeho vlastnosti a vzývat Ho pomocí těchto Jmén – například oslovovat Ho jako „Nejvíc odpouštějícího“, když žádáme o odpuštění, nebo „Pravdu“, když hledáme vedení a porozumění. NEBO ‚Spravedlivý‘, když se modlí za spravedlnost. Čím více vzpomínáme na Boha v modlitbě a přemýšlíme o Jeho vlastnostech, tím více zjišťujeme, že naše víra roste a do našich duší a srdcí vstupuje Mír; stáváme se vědomím Boha. Aby se člověk mohl spojit s Bohem přímo, bez přímluv, musí se cítit hoden Jeho přítomnosti a věřit, že si je vědom našich myšlenek a záměrů a vidí vše, co děláme nebo říkáme. Někdy se lidé příliš stydí na to, aby požádali Boha o pomoc, a proto skutky laskavosti a lásky, soucitu a dobročinnosti mohou člověku pomoci, aby byl schopen navázat čistší spojení se svým Zdrojem – protože to pomáhá duši cítit se „hodnější“ Jeho Přítomnosti. - i když Bůh ví, že je stejně přítomný. Čím více se cítíme hodni Jeho Přítomnosti – tím pravděpodobněji budeme „upřímní“ ve svých modlitbách a „modliti se ze srdce“ a věřit, že byly přijaty. Člověk musí věřit, že je nejvíce a často odpouštějící a že nás miluje natolik, že chce slyšet naše modlitby. Člověk se musí odevzdat Jeho Božské Vůli a věřit, že ne vždy odpovídá na naše modlitby tak, jak bychom Ho mohli očekávat – ale že když v Něho vložíme svou důvěru a snažíme se vést spravedlivý život s upřímným srdcem – On nás povede. pomoz nám a odpusť nám, pokud napravíme své způsoby- Člověk si musí pamatovat, že to, co si někdy myslíme, že je pro nás dobré, je pro nás ve skutečnosti špatné a to, co si někdy myslíme, že je pro nás špatné, je pro nás ve skutečnosti dobré. Zná to nejlépe.

Odraz            - Čím více jsme schopni reflektovat - tím více jsme schopni se učit a růst

všímavost           -Čím všímavější jsme ve všem, co děláme, tím více jsme schopni získat duchovní užitek z "uvědomění" a "porozumění" a "napojení" na Náš Zdroj života.

Tvořivost            -Umění, hudba, poezie, film, -to vše jsou cesty k učení a inspirování druhých během našich duchovních cest

Více dotazů      -Nemůžeme získat moudrost a znalosti, pokud nebudeme zpochybňovat sebe a ostatní. Jaký je zdroj informací, které čteme? Pokud je naším cílem hledat pravdu, musíme se ptát. Čím více se ptáme, tím je pravděpodobnější, že dosáhneme správných odpovědí.

Více naslouchat         -Když více nasloucháme druhým, lidem i přírodě - je pravděpodobnější, že se dokážeme poučit z jejich chování, činů a slov - a když to spojíme s přemýšlením, všímavostí a hledáním pravdy - je pravděpodobnější, že prospějeme sami sobě. a ostatní také od toho, aby to dělali – pomáhat nám i ostatním, abychom se stali duchovněji uvědomělými.