top of page
UGC logo.png

Podobenství o moudrosti

„Nech mě zazpívat svému milému píseň o jeho vinici. Můj milý měl vinici na velmi úrodném kopci.  Vykopal ho, posbíral kameny, zasadil do něj nejvybranější vinnou révu, postavil a  věž  uprostřed toho a také vyříznout lis na víno. Hledal, aby to přineslo hrozny, ale přineslo to divoké hrozny.  "Nyní, obyvatelé  Jeruzalém  a muži judští, prosím, rozsuzujte mezi mnou a mou vinicí.  Co více se mohlo udělat na mé vinici, co jsem v ní neudělal? Proč, když jsem to hledal, aby dávala hrozny, dávala divoké hrozny?  Nyní vám povím, co udělám se svou vinicí. Vezmu jeho živý plot a bude sežrán. Zbořím jeho zeď a bude pošlapána.  Položím to do pustiny. Nebude se ořezávat ani okopávat, ale porostou mu trny a trny. Také přikážu mrakům, aby na ně nepršelo, žádný déšť."  Neboť vinice Hospodina zástupů jest  Dům  Izraele a jeho mužů  Juda  a hleděl na spravedlnost, ale aj, útisk; za spravedlnost, ale hle, křik úzkosti.  Běda těm, kteří se přidají  Dům  do domu, kdo pole k poli kladete, dokud není místa, a vy budete nuceni bydlet sami uprostřed země!  V mých uších Hospodin zástupů říká: „Mnoho domů bude jistě zpustošených, dokonce velkých a krásných, neobydlených.  Za deset akrů vinice dá jedna lázeň a a  homer  ze semene přinese efu."  Běda těm, kdo vstávají časně ráno, aby šli za opojným nápojem; kteří zůstávají dlouho do noci, dokud je víno nerozpálí!  Harfa, lyra, tamburína a flétna s vínem jsou na jejich hostinách; ale nerespektují dílo Hospodinovo, ani neuvažují o působení jeho rukou.  Proto do toho jdou moji lidé  zajetí  pro nedostatek znalostí. Jejich ctihodní muži hladoví a jejich zástupy žízní.  Proto rozmnožil šeol svou žádost a otevřel ústa svá bez míry; a sestoupí do ní jejich sláva, jejich množství, jejich okázalost a ten, kdo se mezi nimi raduje.  Člověk je tedy ponížen, lidstvo poníženo a oči domýšlivců poníženy;  ale Hospodin zástupů je vyvýšen v právu a Bůh Svatý je posvěcen ve spravedlnosti.  Potom se budou jehňata pást jako na jejich pastvě a cizinci budou jíst trosky bohatých.  Běda těm, kdo přitahují nepravost provazy lži a nepravost jako provazy od vozu;  Kteří říkají: „Nechť pospíchá, ať urychlí svou práci, abychom ji viděli; a ať je rada Svatého  Izrael  přibliž se a pojď, ať to poznáme!"  Běda těm, kdo nazývají zlo dobrem a dobro zlem; kdo dal  tma  pro světlo a  světlo  pro temnotu; kdo klade hořké za sladké a sladké za hořké!  Běda těm, kdo jsou moudří ve svých vlastních očích a prozíraví ve svých vlastních očích!  Běda těm, kdo jsou mocní v pití vína, a přeborníkům v míchání opojného nápoje;  kteří za úplatek osvobozují viníky, ale odmítají spravedlnost pro nevinné!  Proto jako jazyk ohně požírá strniště a jako sucho  tráva inkousty v plameni, takže jejich kořen bude jako hniloba a jejich květy budou stoupat jako prach; protože zavrhli zákon Hospodina zástupů a pohrdli slovem Svatého Izraele.  Proto vzplanul Hospodinův hněv proti svému lidu, vztáhl na něj ruku a udeřil je. Hory se chvějí a jejich mrtvá těla jsou jako odpad uprostřed ulic. Za to všechno není jeho hněv odvrácen, ale jeho ruka je stále natažená.  Pozdvihne prapor k národům z daleka a bude na ně pískat od konce země. Hle, přijdou rychle a rychle.  Nikdo se mezi nimi nebude unavovat ani klopýtat; nikdo nebude dřímat ani spát; pásek v pase jim nebude rozvázán ani pásek jejich sandálů nebude zlomen;  jejichž šípy jsou ostré a všechny jejich luky ohnuté. Kopyta jejich koní budou jako pazourek a jejich kola jako vichřice.  Jejich řev bude jako lvice. Budou řvát jako mladí lvi. Ano, budou řvát a chytit svou kořist a odnést ji, a nebude nikoho, kdo by ji vysvobodil.  V ten den proti nim budou řvát jako šumění moře. Když se člověk podívá do země, hle,  tma  a nouzi. The  světlo  se zatmí ve svých oblacích.“     Izajáš 5  

 

 

 

 

„Navíc bědujte pro izraelská knížata,  a řekni: ‚Jaká byla tvoje matka? Lvice. Ležela mezi lvy, uprostřed mladých lvů živila svá mláďata.  Vychovala jedno ze svých mláďat. Stal se z něj mladý lev. Naučil se chytit kořist. Pohltil muže.  Slyšely o něm i národy. Byl vzat do jejich jámy; a přivedli ho s háky do egyptské země.  „Když teď viděla, že čekala, a její naděje se ztratila, vzala další ze svých mláďat a udělala z něj mladého lva.  Chodil mezi lvy nahoru a dolů. Stal se z něj mladý lev. Naučil se chytit kořist. Pohltil muže.  Znal jejich paláce a zpustošil jejich města. Země byla pustá se svou plností kvůli hluku jeho řevu.  Potom na něj národy zaútočily ze všech stran z provincií. Roztáhli nad ním síť. Vzali ho do jejich jámy.  Dali ho do klece s háky a přivedli k babylonskému králi. Přivedli ho do pevností, aby jeho hlas nebyl na izraelských horách slyšet. 

"'Tvůj  matka  byl jako liána ve tvé krvi, zasazená u vod. Bylo to plodné a plné větví pro mnoho vod.  Mělo silné větve pro žezla těch, kteří vládli. Jejich postava byla vznešená mezi hustými větvemi. Byli vidět ve své výšce s množstvím jejich větví.  Ale bylo to vytrženo ve vzteku. Bylo svrženo na zem a východní vítr usušil jeho plody. Jeho silné větve byly odlomené a uschlé. Pohltil je oheň.  Nyní je vysazen v poušti, v suché a žíznivé zemi.  Oheň vyšel z jeho větví. Sežral jeho ovoce, takže v něm není žádná silná větev, která by byla žezlem k vládě. "Toto je nářek a bude k nářku." Ezekiel 19

 

 

 

 

 

 

‚Hospodinovo slovo ke mně přišlo:  „Synu člověčí, řekni hádanku a mluv  podobenství  k  Dům  Izraele;  a řekni: ‚Toto praví Pán Bůh: ‚Veliký  orel  s velkými křídly a dlouhým peřím, plným peří, které mělo různé barvy, přišel do Libanonu a vzal vršek cedru.  Odřízl horní část jeho mladých větviček a odnesl ho do oblasti provozu. Zasadil ji ve městě obchodníků.“ "Vzal také něco ze semene země a zasadil je do úrodné půdy. Položil je vedle mnoha vod. Postavil je jako  vrba  strom.  Vyrostla a stala se rozložitou révou nízkého vzrůstu, jejíž větve se k němu obracely a její kořeny byly pod ním. Tak se z toho stala vinná réva, vypěstovala větve a vystřelila snítky.“ „Byl tam také další velikán  orel  s velkými křídly a množstvím peří. Hle, tato réva ohnula své kořeny k němu a vystřelila své větve k němu ze záhonů své plantáže, aby ji zaléval.  Bylo zasazeno do dobré půdy u mnoha vod, aby tvořilo větve a neslo ovoce, aby to byl dobrý vinný kmen."'  Rci: Tak praví Pán Bůh: Bude se dařit? Zdaliž nevytrhá kořeny jeho, a ovoce jeho neukrojí, aby uschly; že všechny jeho čerstvé jarní listy mohou uschnout? Silnou paží ani mnoha lidmi ji z kořenů nepozvedne.  Ano, hle, když bude zasazen, bude prosperovat? Neuvadne úplně, když se ho dotkne východní vítr? Uschne na záhonech, kde vyrostla."'"  Navíc ke mně přišlo slovo Hospodinovo:  "Řekni nyní vzpurnému domu: 'Nevíš, co tyhle věci znamenají?" Řekněte jim: ‚Hle, král  Babylon  přišel do Jeruzaléma, vzal jeho krále a jeho knížata a přivedl je k sobě do Babylonu.  Vzal některé královské potomky a vytvořil a  smlouva  s ním. Přivedl jej také pod přísahu a odňal mocné země;  aby bylo království sníženo, aby se nepovzneslo samo, ale aby se udrželo jeho  smlouva  mohlo by to stát.  Ale vzbouřil se proti němu a poslal své posly do Egypta, aby mu dali koně a mnoho lidí. Bude se mu dařit? Uteče ten, kdo dělá takové věci? Poruší smlouvu a přesto unikne?  „Jakože já žiji,“ praví Pán Bůh, „zajisté na místě, kde přebývá král, který ho ustanovil králem, jehož přísahou pohrdl a jehož  smlouva  zlomil se, dokonce i s ním uprostřed  Babylon  On umře.  faraon  se svou mocnou armádou a velkou společností mu nepomůže ve válce, když shazují mohyly a staví pevnosti, odříznout mnoho lidí.  Neboť pohrdl přísahou tím, že porušil smlouvu; a hle, podal ruku svou, a přece učinil všechny tyto věci. Neuteče.  „Proto takto praví Panovník Hospodin: „Jako žiji, jistě přinesu na jeho hlavu svou přísahu, kterou pohrdl, a svou  smlouva  že se zlomil.  Roztáhnu na něj svou síť a bude chycen do mé léčky. Přivedu ho do Babylóna a tam se s ním budu soudit za jeho provinění, kterým se provinil proti mně.  Všichni jeho uprchlíci ve všech jeho tlupách padnou mečem a ti, kteří zůstanou, budou rozptýleni do každého větru. Tehdy poznáte, že já, Hospodin, jsem to mluvil.'  „Toto praví Panovník Hospodin: Vezmu také část vznešeného vršku cedru a zasadím ho. Uříznu z jeho mladých větviček jemnou něžnou a zasadím jej na vyvýšeninu. vznešená hora.  Zasadím ji na hoře výšin Izraele; a bude rodit větve a nést ovoce a bude dobrým cedrem. Ve stínu jeho větví budou přebývat ptáci všeho druhu.  Všechny polní stromy poznají, že já, Hospodin, jsem srazil vysoký strom, vyvýšil nízký strom, vysušil jsem zelený strom a způsobil, že suchý strom vzkvétá. Já, Hospodin, jsem promluvil a učinil jsem to." Ezekiel 17  

 

 

 

 

„Řekni těm vzpurným lidem  podobenství  a řekni jim: ‚To je to, co Panovník  Pán  říká: „'Nasaďte hrnec;  položte na něj a nalijte do něj vodu. Dejte do něj kousky masa, všechny vybrané kousky – kýtu a plec. Naplňte to nejlepšími z těchto kostí; vezměte si hejno. Naskládejte pod něj dřevo na kosti "přiveďte k varu a uvařte v něm kosti." Ezechiel 24:3-5

 

 

 

Když Jotham  když mu o tom řekli, vyšplhal na vrchol hory Gerizim  a křičel na ně: „Poslouchejte mě, občané Sichemu, ať vás Bůh vyslyší.  Jednoho dne vyšly stromy, aby si pomazaly krále. Řekli olivovníku: ‚Buď naším králem.‘“Oliva však odpověděla: ‚Mám se vzdát svého oleje, kterým jsou uctíváni bohové i lidé, abych vládl nad stromy?‘“Další stromy řekl fíkovníku: ‚Pojď a buď naším králem.‘“ Ale fíkovník odpověděl: ‚Mám se vzdát svého ovoce, tak dobrého a sladkého, abych se držel nad stromy?‘“Potom řekly stromy révě ‚Pojď a buď naším králem.‘“ Ale réva odpověděla: ‚Mám se vzdát svého vína?  který rozveseluje bohy i lidi, aby se drželi nad stromy?'“Nakonec všechny stromy řekly trnovému keři: ‚Pojď a buď naším králem.‘“Trnný keř řekl stromům: ‚Jestli opravdu chcete abys mě pomazal za krále nad tebou, přijď a uchovej se do mého stínu;  ale pokud ne, pak ať vyšlehne oheň  z trnitého keře a pohltí libanonské cedry!“  Soudci 9,7-15

 

 

 

'Samson  šel dolů do Timny  a uviděl tam mladou Pelištejku.  2  Když se vrátil, řekl svému otci a matce: „Viděl jsem v Timnah Pelištejku; teď mi ji sežeň za manželku." Jeho otec a matka odpověděli: „Není mezi vašimi příbuznými nebo mezi všemi našimi lidmi přijatelná žena?  Musíte jít k neobřezanému  Pelištejci, aby si vzali ženu?" Samson však svému otci řekl: „Přines mi ji. Ona je pro mě ta pravá."  (Jeho rodiče nevěděli, že to bylo z  Pán,  který hledal příležitost postavit se Pelištejcům;  neboť v té době vládli nad Izraelem.) Samson sestoupil do Timny spolu se svým otcem a matkou. Když se přiblížili k vinicím Timnah, náhle k němu zařval mladý lev. Duch of the  Pán  mocně na něj přišla  takže lva roztrhal  holýma rukama, jako by mohl roztrhat mladou kozu. Ale neřekl ani otci, ani matce, co udělal. Pak šel dolů a mluvil s tou ženou a líbila se mu. Po nějaké době, když se vrátil, aby si ji vzal, otočil se stranou, aby se podíval na lví mršinu, a uviděl v ní roj včel a trochu medu.  Rukama nabíral med a jedl za pochodu. Když se znovu připojil ke svým rodičům, trochu jim dal a oni to také snědli. Ale neřekl jim, že vzal med z lví mrtvoly. Teď šel jeho otec dolů, aby tu ženu viděl. A tam Samson pořádal hostinu,  jak bylo u mladých mužů zvykem.  Když ho lid uviděl, vybral mu třicet mužů za společníky. "Dovolte mi, abych vám řekl hádanku," řekl jim Samson. „Pokud mi můžete dát odpověď do sedmi dnů po svátku,  Dám ti třicet lněných šatů a třicet souprav šatů.  Nemůžeš-li mi odpovědět, musíš mi dát třicet lněných oděvů a třicet sad oblečení. "Řekni nám svou hádanku," řekli. "Poslechněme si to." Odpověděl: „Z jedlíka něco k jídlu; ze silných, něco sladkého.“ Tři dny nemohli dát odpověď. Čtvrtého [ a ]  den řekli Samsonově ženě: „Přemluvit  tvého manžela, aby nám tu hádanku vysvětlil, nebo vypálíme tebe a domácnost tvého otce k smrti.  Pozval jsi nás sem, abychom ukradli náš majetek?" Pak se na něj Samsonova žena vrhla a vzlykala: „Nenávidíš mě! Ty mě opravdu nemiluješ.  Dal jsi mým lidem hádanku, ale neřekl jsi mi odpověď." "Ani jsem to nevysvětlil svému otci ani matce," odpověděl, "tak proč bych to měl vysvětlovat tobě?"  Plakala celých sedm dní  svátku. Tak jí to sedmého dne konečně řekl, protože na něj dál tlačila. Ona na oplátku vysvětlila hádanku svým lidem. Sedmého dne před západem slunce mu muži z města řekli: „Co je sladšího než med? Co je silnější než lev?" Samson jim řekl: "Kdybyste neorali s mou jalovicou, nevyřešili byste mou hádanku." Potom Duch  Pán  mocně na něj přišla.  Šel dolů do Aškelonu,  srazil třicet jejich mužů, zbavil je všeho a dal jejich šaty těm, kteří hádanku vysvětlili. Hořící hněvem,  vrátil se do domu svého otce.  A Samsonova žena byla dána jednomu z jeho společníků  kteří se ho zúčastnili na hostině.“  Soudci 14,14-19

 

 

 

 

 

„Pán poslal  Nathane  k Davidovi. Přišel k němu a řekl mu: „V jednom městě byli dva muži, jeden bohatý a druhý chudý.  Bohatý muž měl velmi mnoho stád a ovcí,  ale chudák neměl nic, kromě jedné ovečky, kterou koupil a vychoval. Vyrůstalo spolu s ním a s jeho dětmi. Jedl z jeho vlastního jídla, pil z jeho vlastního poháru a ležel v jeho ňadrech a byl jako  dcera  jemu.  K boháčovi přišel pocestný a on ušetřil, aby vzal ze svého stáda a ze svého stáda, aby se připravil na pocestného, který k němu přišel, ale vzal beránka chudého a připravil ho pro muže, který přijď k němu." Davidův hněv vzplanul proti muži a řekl Nátanovi: "Jakože žije Hospodin, muž, který to udělal, si zaslouží zemřít!  Musí vrátit beránka čtyřnásobně, protože to udělal a protože neměl žádné slitování!"  Nathane  řekl Davidovi: "Ty jsi ten muž. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem a vysvobodil jsem tě z ruky Saulovy. Davidův hněv vzplanul proti tomu muži." a řekl Nátanovi: "Jakože žije Hospodin, muž, který to udělal, si zaslouží zemřít!  Musí vrátit beránka čtyřnásobně, protože to udělal a protože neměl žádné slitování!"  Nathane  řekl Davidovi: "Ty jsi ten muž. Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: "Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem a vysvobodil jsem tě z ruky Saulovy."  Dal jsem ti dům tvého pána a manželky tvého pána do tvého lůna a dal jsem ti je  Dům  z  Izrael  a Judy; a kdyby to bylo málo, přidal bych ti mnohem víc takových věcí.  Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem, abys činil to, co je zlé v jeho očích? udeřil jsi  Uriah  a  Chetitština  mečem a vzal si jeho ženu za manželku a zabil jsi ho  meč  z  děti  z Ammonu.  Nyní tedy  meč  nikdy neodejde z domu svého, protože jsi mnou pohrdl a vzal jsi  Uriah  Chetitova manželka, aby byla vaší manželkou.“  Toto praví Hospodin: Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého domu a vezmu tvé ženy před tvýma očima a dám je tvému bližnímu a on bude ležet s tvými ženami v pohled na toto slunce.  Vy jste to udělali tajně, ale já to udělám přede vším Izraelem a před sluncem.'“  Davide  řekl Nátanovi: "Zhřešil jsem proti Hospodinu." Nátan řekl Davidovi: "Hospodin smazal i tvůj hřích. Nezemřeš."  Protože jsi však tímto skutkem dal Hospodinovým nepřátelům velkou příležitost k rouhání, i dítě, které se ti narodí, jistě zemře."  Nathane  odešel do svého domu. Hospodin udeřil dítě, které Uriášova žena porodila Davidovi, a bylo velmi nemocné.  Davide  proto prosil Boha za dítě; David se postil, vešel a lehl  noc  na zemi.  Jeho starší  Dům  vstal vedle něj, aby ho pozdvihl ze země, ale nechtěl a nejedl  chléb  s nimi.  Sedmého dne dítě zemřelo. Davidovi služebníci se báli říci mu, že dítě je mrtvé, protože řekli: "Hle, když bylo dítě ještě naživu, mluvili jsme s ním, a on neposlouchal náš hlas. Jak by si pak ublížil, když řekneme mu, že to dítě je mrtvé?"  Ale když  Davide  David viděl, že si jeho služebníci šeptají, poznal, že dítě je mrtvé; I řekl David služebníkům svým: "Je to dítě mrtvé?" Řekli: "Je mrtvý."  Pak  Davide  vstal ze země, umyl se, pomazal se a převlékl se; a vešel do Hospodinova domu a klaněl se. Potom přišel do svého domu; a když požádal, usadili se  chléb  před ním a on jedl.  Jeho služebníci mu řekli: "Co jsi to udělal? Postil ses a plakal jsi pro dítě, dokud bylo živé, ale když bylo dítě mrtvé, vstal jsi a jedl jsi chléb."  Řekl: "Dokud to dítě ještě žilo, postil jsem se a plakal, neboť jsem řekl: Kdo ví, zda se nade mnou Hospodin nesmiluje, aby dítě žilo?"  Ale teď je mrtvý, proč bych se měl postit? Mohu ho znovu přivést? Půjdu k němu, ale on se ke mně nevrátí.“  Davide  uklidnil  Batšeba  svou ženu, vešel k ní a ležel s ní. Porodila syna a dal mu jméno Šalomoun. Hospodin ho miloval;  a on poslal rukou  Nathane  proroka a dal mu jméno Jedidiáš pro Hospodina.  Nyní Joáb bojoval proti  Rabbah  z  děti  z Ammonu a dobyl královské město.  Joáb poslal k Davidovi posly se slovy: "Bojoval jsem proti Rabbě. Ano, dobyl jsem město vod."  Nyní tedy shromážděte zbytek lidu, utábořte se proti městu a dobyjte je. abych nezabral město a nebylo nazváno mým jménem."  Davide  shromáždili všechen lid, šli do Rabby, bojovali proti ní a dobyli ji.  Vzal si  koruna  jejich krále z hlavy jeho; a jeho hmotnost byla a  talent  ze zlata a v něm byly drahé kameny; a byl vsazen na Davidovu hlavu. Vynesl z města velké množství kořisti.  Vyvedl lidi, kteří v něm byli, a postavil je pod pily, pod železné krumpáče, pod železné sekery a nechal je projít  cihlový  pec; a učinil tak všem městům té  děti  z Ammonu. Pak  Davide  a všechen lid se vrátil do Jeruzaléma.'  2 Samuel 12  

 

 

 

 

 

„Nyní Joáb, syn  Zeruja  poznal, že královo srdce je obráceno k Absolonovi.  Joáb poslal do Tekoe a přivedl moudrého  žena  odtud a řekl jí: „Chovej se prosím jako truchlící a obleč se  smutek  oblečení, prosím, a nemazej se olejem, ale buď jako žena, která dlouho truchlila pro mrtvé.  Jdi ke králi a mluv s ním takto." Joáb jí tedy vložil ta slova do úst.  Když  žena  z  Tekoa  promluvila ke králi, padla tváří k zemi, projevila úctu a řekla: "Pomoz, králi!"  Král jí řekl: "Co tě trápí?" Odpověděla: „Vpravdě jsem vdova a můj manžel je mrtvý.  Vaše  služebník  měl dva syny a oba spolu bojovali na poli a nebyl nikdo, kdo by je rozdělil, ale jeden udeřil druhého a zabil ho.  Hle, celá rodina povstala proti tvému služebníku a říkají: ‚Vydej toho, kdo udeřil jeho bratra, abychom ho zabili za život jeho bratra, kterého zabil, a tak zničíme i dědice.' Tak by uhasili mé uhlí, které zbylo, a nenechali by mému manželovi ani jméno, ani zbytek na povrchu země."  Král řekl ženě: "Jdi do svého domu a já ti dám příkaz."  The  žena  z  Tekoa  řekl králi: "Můj pane, králi, nechť je nepravost na mně a na domě mého otce, a kéž král a jeho  trůn  být bez viny."  Král řekl: "Kdokoli ti něco říká, přiveď ho ke mně, a už tě nebude obtěžovat."  Potom řekla: „Prosím, ať si král vzpomene na Hospodina, svého Boha, toho mstitele  krev  už nenič, aby nezahubili mého syna." Řekl: "Jakože žije Hospodin, ani vlas tvého syna nespadne na zem."  Potom  žena  řekl: "Prosím, nech  služebník  promluv slovo s mým pánem, králem." Řekl: "Řekni."  The  žena  řekl: "Proč jste tedy vymysleli něco takového proti Božímu lidu? Neboť při vyslovení tohoto slova je král jako ten, kdo je vinen tím, že král nepřivede domů svého vyhnaného."  Neboť musíme zemřít a jsme jako voda rozlitá na zem, kterou nelze znovu nasbírat; Bůh také život nebere, ale vymýšlí prostředky, aby ten, kdo je vyhnán, nebyl od něho zavržencem.  Nyní tedy vida, že jsem přišel, abych promluvil toto slovo ke svému pánu králi, je to proto, že mě lid vyděsil. Vaše  služebník  řekl: ‚Nyní budu mluvit s králem; může se stát, že král splní žádost svého služebníka.“  Neboť král vyslyší, aby své vysvobodil  služebník  z ruky muže, který by mě a mého syna společně zahubil z dědictví Božího.  Pak vaše  služebník  řekl: ‚Nechť slovo mého pána, krále, odpočine. pro jako  anděl  Boží, tak i můj pán král, aby rozeznával dobré a zlé. Ať je s tebou Hospodin, tvůj Bůh."  Potom král ženě odpověděl: "Prosím, nezatajuj přede mnou nic, oč tě žádám." The  žena  řekl: "Ať nyní promluví můj pán král."  Král řekl: "Je v tom všem s tebou ruka Joábova?" The  Žena odpověděla: "Jakože žije tvá duše, můj pane, králi, nikdo se nemůže obrátit napravo ani nalevo od ničeho, co mluvil můj pán, král.  služebník  Joáb na mě naléhal a vložil všechna tato slova do úst tvého služebníka;  změnit tvář věci má vaše  služebník  Joab to udělal. Můj pán je moudrý, podle moudrosti jednoho  anděl  Boha, abychom poznali všechno, co je na zemi."  Král řekl Joábovi: "Hle, nyní jsem to udělal. Jdi tedy a přiveď mládence."  Absalom  zadní."  Joáb padl tváří k zemi, projevil úctu a požehnal králi. Joáb řekl: "Dnes tvůj  služebník  ví, že jsem ve vašich očích našel přízeň, můj pane, králi, že král splnil žádost svého služebníka."  Joáb tedy vstal, šel do Gešúru a přivedl  Absalom  do Jeruzaléma.  Král řekl: "Ať se vrátí do svého domu, ale ať nevidí mou tvář." Tak  Absalom  vrátil se do svého domu a neviděl královu tvář.  Nyní ve všech  Izrael  nebylo nikoho tolik chválit jako  Absalom pro jeho krásu. Od chodidla až po  koruna  jeho hlavy nebyla na něm žádná vada.  Když si ostříhal vlasy na hlavě (teď si je ostříhal každý rok; protože mu to přitížilo, tak si je ostříhal); vážil si vlasy na hlavě na dvě stě šekelů po králově váze.  Absolonovi se narodili tři synové a jedna dcera, která se jmenovala Támar. Byla a  žena  s krásnou tváří.  Absalom  žil celé dva roky v Jeruzalémě a neviděl královu tvář.  Pak  Absalom  poslal pro Joaba, aby ho poslal ke králi, ale on k němu nechtěl přijít. Pak poslal znovu podruhé, ale nepřišel.  Proto řekl svým služebníkům: „Hle, Joábovo pole je blízko mého, a má  ječmen  tam. Jdi a zapal to." Abšalómovi služebníci tedy pole zapálili.  Potom Joáb vstal a přišel  Absalom  do jeho domu a řekl mu: "Proč tvoji služebníci zapálili mé pole?"  Absalom  Joáb odpověděl: "Hle, poslal jsem k tobě, řka: Pojď sem, ať tě pošlu ke králi, abys řekl: "Proč jsem přišel z Gešúru? Bylo by pro mě lepší tam ještě být. Ukaž mi tedy nyní královu tvář, a je-li ve mně nepravost, ať mě zabije."'"  Tedy přišel Joáb ke králi a oznámil mu to; A když zavolal Absolona, přišel ke králi a poklonil se před králem na tvář svou až k zemi. a král políbil Absolona.' 2 Samuel 14  

 

 

 

 

 

"Podle slov."  Pán  jeden ze společnosti proroků  řekl svému společníkovi: "Udeř mě svou zbraní," ale odmítl. Prorok tedy řekl: „Protože jsi neuposlechl  Pane, jakmile mi opustíš lva  Zabiju tě." A když muž odešel, našel ho lev a zabil ho. Prorok našel jiného muže a řekl: "Udeřte mě, prosím." Muž ho tedy udeřil a zranil.  Potom prorok šel a stál u cesty a čekal na krále. Převlékl se čelenkou staženou přes oči.  Když král procházel kolem, prorok na něj zavolal: „Tvůj služebník šel do bitvy a někdo ke mně přišel se zajatcem a řekl: ‚Střež toho muže. Pokud chybí, bude to tvůj život za jeho život,  nebo musíš zaplatit talent stříbra.“  Zatímco byl tvůj sluha tu a tam zaneprázdněn, muž zmizel." "To je tvoje věta,"  řekl izraelský král. "Sám jsi to vyslovil." Potom si prorok rychle sundal čelenku z očí a izraelský král v něm poznal jednoho z proroků. Řekl králi: "To je to  Pán  říkáš ty  osvobodil jsem muže, o kterém jsem se rozhodl, že by měl zemřít. Proto je to tvůj život za jeho život,  tvůj lid pro jeho lid.'“  Zasmušilý a naštvaný,  šel izraelský král do svého paláce v Samaří.“ 1. Královská 20:35-40

 

 

 

‘“This is what the kingdom of God is like. A man scatters seed on the ground. Night and day, whether he sleeps or gets up, the seed sprouts and grows, though he does not know how. All by itself the soil produces grain—first the stalk, then the head, then the full kernel in the head. As soon as the grain is ripe, he puts the sickle to it, because the harvest has come.”’ Mark 4:26-29


 

“Two people owed money to a certain moneylender. One owed him five hundred denarii, and the other fifty. Neither of them had the money to pay him back, so he forgave the debts of both. Now which of them will love him more?”  Simon replied, “I suppose the one who had the bigger debt forgiven.” “You have judged correctly,” Jesus said. Luke 7:41-43


 

‘ “You are the light of the world. A town built on a hill cannot be hidden. 15 Neither do people light a lamp and put it under a bowl. Instead they put it on its stand, and it gives light to everyone in the house.’ Mathew 5:14-15


 

‘On one occasion an expert in the law stood up to test Jesus. “Teacher,” he asked, “what must I do to inherit eternal life?  “What is written in the Law?” he replied. “How do you read it?” He answered, “‘Love the Lord your God with all your heart and with all your soul and with all your strength and with all your mind]; and, ‘Love your neighbor as yourself.’ “You have answered correctly,” Jesus replied. “Do this and you will live.”But he wanted to justify himself, so he asked Jesus, “And who is my neighbour?”  In reply Jesus said: “A man was going down from Jerusalem to Jericho, when he was attacked by robbers. They stripped him of his clothes, beat him and went away, leaving him half dead.  A priest happened to be going down the same road, and when he saw the man, he passed by on the other side. So too, a Levite, when he came to the place and saw him, passed by on the other side. 33 But a Samaritan, as he traveled, came where the man was; and when he saw him, he took pity on him. He went to him and bandaged his wounds, pouring on oil and wine. Then he put the man on his own donkey, brought him to an inn and took care of him.  The next day he took out two denarii and gave them to the innkeeper. ‘Look after him,’ he said, ‘and when I return, I will reimburse you for any extra expense you may have.’  “Which of these three do you think was a neighbor to the man who fell into the hands of robbers?”  The expert in the law replied, “The one who had mercy on him.” Jesus told him, “Go and do likewise.”’ Luke 10:25-37


 

'Then Jesus said to them, “Suppose you have a friend, and you go to him at midnight and say, ‘Friend, lend me three loaves of bread; a friend of mine on a journey has come to me, and I have no food to offer him.’ And suppose the one inside answers, ‘Don’t bother me. The door is already locked, and my children and I are in bed. I can’t get up and give you anything.’ I tell you, even though he will not get up and give you the bread because of friendship, yet because of your shameless audacity[a] he will surely get up and give you as much as you need. Luke 11:5-8


 

 “Therefore everyone who hears these words of mine and puts them into practice is like a wise man who built his house on the rock. 25 The rain came down, the streams rose, and the winds blew and beat against that house; yet it did not fall, because it had its foundation on the rock. 26 But everyone who hears these words of mine and does not put them into practice is like a foolish man who built his house on sand. 27 The rain came down, the streams rose, and the winds blew and beat against that house, and it fell with a great crash.” Matthew 7:24-27

 

6 “No one sews a patch of unshrunk cloth on an old garment, for the patch will pull away from the garment, making the tear worse. 17 Neither do people pour new wine into old wineskins. If they do, the skins will burst; the wine will run out and the wineskins will be ruined. No, they pour new wine into new wineskins, and both are preserved.” Mathew 9:16-17

 

Or again, how can anyone enter a strong man’s house and carry off his possessions unless he first ties up the strong man? Then he can plunder his house. Mathew 12:29

 

'... “A farmer went out to sow his seed. 4 As he was scattering the seed, some fell along the path, and the birds came and ate it up. Some fell on rocky places, where it did not have much soil. It sprang up quickly, because the soil was shallow. But when the sun came up, the plants were scorched, and they withered because they had no root. Other seed fell among thorns, which grew up and choked the plants. Still other seed fell on good soil, where it produced a crop—a hundred, sixty or thirty times what was sown. Whoever has ears, let them hear.”' Mathew 13:3-9

 

'... “The kingdom of heaven is like a man who sowed good seed in his field. But while everyone was sleeping, his enemy came and sowed weeds among the wheat, and went away. When the wheat sprouted and formed heads, then the weeds also appeared. “The owner’s servants came to him and said, ‘Sir, didn’t you sow good seed in your field? Where then did the weeds come from?' “‘An enemy did this,’ he replied. “The servants asked him, ‘Do you want us to go and pull them up? “‘No,’ he answered, ‘because while you are pulling the weeds, you may uproot the wheat with them. Let both grow together until the harvest. At that time I will tell the harvesters: First collect the weeds and tie them in bundles to be burned; then gather the wheat and bring it into my barn.’” Mathew 13:24-30

 

'...“A man had a fig tree growing in his vineyard, and he went to look for fruit on it but did not find any. So he said to the man who took care of the vineyard, ‘For three years now I’ve been coming to look for fruit on this fig tree and haven’t found any. Cut it down! Why should it use up the soil?’ “‘Sir,’ the man replied, ‘leave it alone for one more year, and I’ll dig around it and fertilize it. If it bears fruit next year, fine! If not, then cut it down.’” Luke 13:6-9

 

'... “The kingdom of heaven is like a mustard seed, which a man took and planted in his field. Though it is the smallest of all seeds, yet when it grows, it is the largest of garden plants and becomes a tree, so that the birds come and perch in its branches.”' Mathew 13:31-32

 

'... “The kingdom of heaven is like yeast that a woman took and mixed into about sixty pounds[a] of flour until it worked all through the dough.” Mathew 13:33

 

'...Again, the kingdom of heaven is like a merchant looking for fine pearls. When he found one of great value, he went away and sold everything he had and bought it.' Matthew 13:45-46

 

 '“Once again, the kingdom of heaven is like a net that was let down into the lake and caught all kinds of fish. When it was full, the fishermen pulled it up on the shore. Then they sat down and collected the good fish in baskets, but threw the bad away. This is how it will be at the end of the age. The angels will come and separate the wicked from the righteous and throw them into the blazing furnace, where there will be weeping and gnashing of teeth. Matthew 13:47-50

 

'The kingdom of heaven is like treasure hidden in a field. When a man found it, he hid it again, and then in his joy went and sold all he had and bought that field.' Mathew 13:44

 

'“See that you do not despise one of these little ones. For I tell you that their angels in heaven always see the face of my Father in heaven. “What do you think? If a man owns a hundred sheep, and one of them wanders away, will he not leave the ninety-nine on the hills and go to look for the one that wandered off? And if he finds it, truly I tell you, he is happier about that one sheep than about the ninety-nine that did not wander off. In the same way your Father in heaven is not willing that any of these little ones should perish.' Mathew 18:10-14


 

'...Therefore, the kingdom of heaven is like a king who wanted to settle accounts with his servants. As he began the settlement, a man who owed him ten thousand bags of gold[a] was brought to him. Since he was not able to pay, the master ordered that he and his wife and his children and all that he had be sold to repay the debt. “At this the servant fell on his knees before him. ‘Be patient with me,’ he begged, ‘and I will pay back everything.’ The servant’s master took pity on him, canceled the debt and let him go. “But when that servant went out, he found one of his fellow servants who owed him a hundred silver coins. He grabbed him and began to choke him. ‘Pay back what you owe me!’ he demanded. “His fellow servant fell to his knees and begged him, ‘Be patient with me, and I will pay it back.’

 “But he refused. Instead, he went off and had the man thrown into prison until he could pay the debt. When the other servants saw what had happened, they were outraged and went and told their master everything that had happened. “Then the master called the servant in. ‘You wicked servant,’ he said, ‘I canceled all that debt of yours because you begged me to. Shouldn’t you have had mercy on your fellow servant just as I had on you?’  In anger his master handed him over to the jailers to be tortured, until he should pay back all he owed. “This is how my heavenly Father will treat each of you unless you forgive your brother or sister from your heart.” Matthew 18:23-35


 

'“Suppose one of you wants to build a tower. Won’t you first sit down and estimate the cost to see if you have enough money to complete it? For if you lay the foundation and are not able to finish it, everyone who sees it will ridicule you,  saying, ‘This person began to build and wasn’t able to finish.’ “Or suppose a king is about to go to war against another king. Won’t he first sit down and consider whether he is able with ten thousand men to oppose the one coming against him with twenty thousand? If he is not able, he will send a delegation while the other is still a long way off and will ask for terms of peace. In the same way, those of you who do not give up everything you have cannot be my disciples.' Luke 14:28-33

 

' “Or suppose a woman has ten silver coins and loses one. Doesn’t she light a lamp, sweep the house and search carefully until she finds it? And when she finds it, she calls her friends and neighbors together and says, ‘Rejoice with me; I have found my lost coin.’ Luke 15:8-9


 

'... “There was a man who had two sons. The younger one said to his father, ‘Father, give me my share of the estate.’ So he divided his property between them. “Not long after that, the younger son got together all he had, set off for a distant country and there squandered his wealth in wild living. After he had spent everything, there was a severe famine in that whole country, and he began to be in need. So he went and hired himself out to a citizen of that country, who sent him to his fields to feed pigs. He longed to fill his stomach with the pods that the pigs were eating, but no one gave him anything. “When he came to his senses, he said, ‘How many of my father’s hired servants have food to spare, and here I am starving to death! I will set out and go back to my father and say to him: Father, I have sinned against heaven and against you. I am no longer worthy to be called your son; make me like one of your hired servants.’ 20 So he got up and went to his father. “But while he was still a long way off, his father saw him and was filled with compassion for him; he ran to his son, threw his arms around him and kissed him. “The son said to him, ‘Father, I have sinned against heaven and against you. I am no longer worthy to be called your son.’“But the father said to his servants, ‘Quick! Bring the best robe and put it on him. Put a ring on his finger and sandals on his feet. Bring the fattened calf and kill it. Let’s have a feast and celebrate. For this son of mine was dead and is alive again; he was lost and is found.’ So they began to celebrate. “Meanwhile, the older son was in the field. When he came near the house, he heard music and dancing. So he called one of the servants and asked him what was going on. ‘Your brother has come,’ he replied, ‘and your father has killed the fattened calf because he has him back safe and sound.’ “The older brother became angry and refused to go in. So his father went out and pleaded with him.  But he answered his father, ‘Look! All these years I’ve been slaving for you and never disobeyed your orders. Yet you never gave me even a young goat so I could celebrate with my friends. But when this son of yours who has squandered your property with prostitutes comes home, you kill the fattened calf for him!’ “‘My son,’ the father said, ‘you are always with me, and everything I have is yours. But we had to celebrate and be glad, because this brother of yours was dead and is alive again; he was lost and is found.’” Luke 15:11-32


 

'“There was a rich man whose manager was accused of wasting his possessions. So he called him in and asked him, ‘What is this I hear about you? Give an account of your management, because you cannot be manager any longer.’“The manager said to himself, ‘What shall I do now? My master is taking away my job. I’m not strong enough to dig, and I’m ashamed to beg— I know what I’ll do so that, when I lose my job here, people will welcome me into their houses.’ “So he called in each one of his master’s debtors. He asked the first, ‘How much do you owe my master?’ “‘Nine hundred gallons[a] of olive oil,’ he replied. “The manager told him, ‘Take your bill, sit down quickly, and make it four hundred and fifty.’ “Then he asked the second, ‘And how much do you owe?’“‘A thousand bushels[b] of wheat,’ he replied.

“He told him, ‘Take your bill and make it eight hundred.’ “The master commended the dishonest manager because he had acted shrewdly. For the people of this world are more shrewd in dealing with their own kind than are the people of the light.  I tell you, use worldly wealth to gain friends for yourselves, so that when it is gone, you will be welcomed into eternal dwellings “Whoever can be trusted with very little can also be trusted with much, and whoever is dishonest with very little will also be dishonest with much. So if you have not been trustworthy in handling worldly wealth, who will trust you with true riches? And if you have not been trustworthy with someone else’s property, who will give you property of your own? “No one can serve two masters. Either you will hate the one and love the other, or you will be devoted to the one and despise the other. You cannot serve both God and money.” Luke 16:1-13


 

“There was a rich man who was dressed in purple and fine linen and lived in luxury every day. At his gate was laid a beggar named Lazarus, covered with sores and longing to eat what fell from the rich man’s table. Even the dogs came and licked his sores.“The time came when the beggar died and the angels carried him to Abraham’s side. The rich man also died and was buried. In Hades, where he was in torment, he looked up and saw Abraham far away, with Lazarus by his side. So he called to him, ‘Father Abraham, have pity on me and send Lazarus to dip the tip of his finger in water and cool my tongue, because I am in agony in this fire.’ “But Abraham replied, ‘Son, remember that in your lifetime you received your good things, while Lazarus received bad things, but now he is comforted here and you are in agony. And besides all this, between us and you a great chasm has been set in place, so that those who want to go from here to you cannot, nor can anyone cross over from there to us.’ “He answered, ‘Then I beg you, father, send Lazarus to my family, for I have five brothers. Let him warn them, so that they will not also come to this place of torment.’

“Abraham replied, ‘They have Moses and the Prophets; let them listen to them.’ “‘No, father Abraham,’ he said, ‘but if someone from the dead goes to them, they will repent.’ “He said to him, ‘If they do not listen to Moses and the Prophets, they will not be convinced even if someone rises from the dead.’” Luke 16:19-31


 

'...“Suppose one of you has a servant plowing or looking after the sheep. Will he say to the servant when he comes in from the field, ‘Come along now and sit down to eat’? 8 Won’t he rather say, ‘Prepare my supper, get yourself ready and wait on me while I eat and drink; after that you may eat and drink’? 9 Will he thank the servant because he did what he was told to do? 10 So you also, when you have done everything you were told to do, should say, ‘We are unworthy servants; we have only done our duty.’”' Luke 17:7-10


 

'...“In a certain town there was a judge who neither feared God nor cared what people thought. And there was a widow in that town who kept coming to him with the plea, ‘Grant me justice against my adversary.’ “For some time he refused. But finally he said to himself, ‘Even though I don’t fear God or care what people think, yet because this widow keeps bothering me, I will see that she gets justice, so that she won’t eventually come and attack me!’”And the Lord said, “Listen to what the unjust judge says. And will not God bring about justice for his chosen ones, who cry out to him day and night? Will he keep putting them off? I tell you, he will see that they get justice, and quickly. However, when the Son of Man comes, will he find faith on the earth?” Luke 18:1-8


 

'... “Two men went up to the temple to pray, one a Pharisee and the other a tax collector.  The Pharisee stood by himself and prayed: ‘God, I thank you that I am not like other people—robbers, evildoers, adulterers—or even like this tax collector.  I fast twice a week and give a tenth of all I get.’ “But the tax collector stood at a distance. He would not even look up to heaven, but beat his breast and said, ‘God, have mercy on me, a sinner.’ “I tell you that this man, rather than the other, went home justified before God. For all those who exalt themselves will be humbled, and those who humble themselves will be exalted.” Luke 18:9-14


 

'...“For the kingdom of heaven is like a landowner who went out early in the morning to hire workers for his vineyard. He agreed to pay them a denarius[a] for the day and sent them into his vineyard. “About nine in the morning he went out and saw others standing in the marketplace doing nothing. He told them, ‘You also go and work in my vineyard, and I will pay you whatever is right.’ So they went. “He went out again about noon and about three in the afternoon and did the same thing. About five in the afternoon he went out and found still others standing around. He asked them, ‘Why have you been standing here all day long doing nothing?’ “‘Because no one has hired us,’ they answered.

“He said to them, ‘You also go and work in my vineyard.’ “When evening came, the owner of the vineyard said to his foreman, ‘Call the workers and pay them their wages, beginning with the last ones hired and going on to the first.’

“The workers who were hired about five in the afternoon came and each received a denarius. So when those came who were hired first, they expected to receive more. But each one of them also received a denarius. When they received it, they began to grumble against the landowner. ‘These who were hired last worked only one hour,’ they said, ‘and you have made them equal to us who have borne the burden of the work and the heat of the day.’ “But he answered one of them, ‘I am not being unfair to you, friend. Didn’t you agree to work for a denarius? Take your pay and go. I want to give the one who was hired last the same as I gave you. Don’t I have the right to do what I want with my own money? Or are you envious because I am generous?’ “So the last will be first, and the first will be last.”  Matthew 20:1-16


 

“What do you think? There was a man who had two sons. He went to the first and said, ‘Son, go and work today in the vineyard.’ “‘I will not,’ he answered, but later he changed his mind and went. “Then the father went to the other son and said the same thing. He answered, ‘I will, sir,’ but he did not go. “Which of the two did what his father wanted?”

“The first,” they answered. Jesus said to them, “Truly I tell you, the tax collectors and the prostitutes are entering the kingdom of God ahead of you.  For John came to you to show you the way of righteousness, and you did not believe him, but the tax collectors and the prostitutes did. And even after you saw this, you did not repent and believe him.  Matthew 21:28-32


 

'...“Listen to another parable: There was a landowner who planted a vineyard. He put a wall around it, dug a winepress in it and built a watchtower. Then he rented the vineyard to some farmers and moved to another place. When the harvest time approached, he sent his servants to the tenants to collect his fruit.“The tenants seized his servants; they beat one, killed another, and stoned a third. Then he sent other servants to them, more than the first time, and the tenants treated them the same way. Last of all, he sent his son to them. ‘They will respect my son,’ he said. “But when the tenants saw the son, they said to each other, ‘This is the heir. Come, let’s kill him and take his inheritance.’  So they took him and threw him out of the vineyard and killed him. “Therefore, when the owner of the vineyard comes, what will he do to those tenants?” “He will bring those wretches to a wretched end,” they replied, “and he will rent the vineyard to other tenants, who will give him his share of the crop at harvest time.” Matthew 21:33-41



 

'...“The kingdom of heaven is like a king who prepared a wedding banquet for his son. He sent his servants to those who had been invited to the banquet to tell them to come, but they refused to come.“Then he sent some more servants and said, ‘Tell those who have been invited that I have prepared my dinner: My oxen and fattened cattle have been butchered, and everything is ready. Come to the wedding banquet.’ “But they paid no attention and went off—one to his field, another to his business. The rest seized his servants, mistreated them and killed them. The king was enraged. He sent his army and destroyed those murderers and burned their city. “Then he said to his servants, ‘The wedding banquet is ready, but those I invited did not deserve to come. So go to the street corners and invite to the banquet anyone you find.’ So the servants went out into the streets and gathered all the people they could find, the bad as well as the good, and the wedding hall was filled with guests. “But when the king came in to see the guests, he noticed a man there who was not wearing wedding clothes. He asked, ‘How did you get in here without wedding clothes, friend?’ The man was speechless. “Then the king told the attendants, ‘Tie him hand and foot, and throw him outside, into the darkness, where there will be weeping and gnashing of teeth.’ “For many are invited, but few are chosen.”   Matthew 22:1-14



 

 '...“Now learn this lesson from the fig tree: As soon as its twigs get tender and its leaves come out, you know that summer is near. Even so, when you see all these things, you know that it is near, right at the door. Truly I tell you, this generation will certainly not pass away until all these things have happened. Heaven and earth will pass away, but my words will never pass away.'  Matthew 24:32-35


 

“Therefore keep watch, because you do not know on what day your Lord will come. But understand this: If the owner of the house had known at what time of night the thief was coming, he would have kept watch and would not have let his house be broken into. So you also must be ready, because the Son of Man will come at an hour when you do not expect him. “Who then is the faithful and wise servant, whom the master has put in charge of the servants in his household to give them their food at the proper time? It will be good for that servant whose master finds him doing so when he returns. Truly I tell you, he will put him in charge of all his possessions. But suppose that servant is wicked and says to himself, ‘My master is staying away a long time,’ and he then begins to beat his fellow servants and to eat and drink with drunkards. The master of that servant will come on a day when he does not expect him and at an hour he is not aware of. He will cut him to pieces and assign him a place with the hypocrites, where there will be weeping and gnashing of teeth. Matthew 24:42-51


 

“At that time the kingdom of heaven will be like ten virgins who took their lamps and went out to meet the bridegroom. Five of them were foolish and five were wise. The foolish ones took their lamps but did not take any oil with them. The wise ones, however, took oil in jars along with their lamps. The bridegroom was a long time in coming, and they all became drowsy and fell asleep. “At midnight the cry rang out: ‘Here’s the bridegroom! Come out to meet him!’ “Then all the virgins woke up and trimmed their lamps. The foolish ones said to the wise, ‘Give us some of your oil; our lamps are going out.’ “‘No,’ they replied, ‘there may not be enough for both us and you. Instead, go to those who sell oil and buy some for yourselves.’ “But while they were on their way to buy the oil, the bridegroom arrived. The virgins who were ready went in with him to the wedding banquet. And the door was shut. “Later the others also came. ‘Lord, Lord,’ they said, ‘open the door for us!’ “But he replied, ‘Truly I tell you, I don’t know you.’ “Therefore keep watch, because you do not know the day or the hour.  Matthew 25:1-13


 

 “Again, it will be like a man going on a journey, who called his servants and entrusted his wealth to them. To one he gave five bags of gold, to another two bags, and to another one bag, each according to his ability. Then he went on his journey. The man who had received five bags of gold went at once and put his money to work and gained five bags more. So also, the one with two bags of gold gained two more. But the man who had received one bag went off, dug a hole in the ground and hid his master’s money. “After a long time the master of those servants returned and settled accounts with them. The man who had received five bags of gold brought the other five. ‘Master,’ he said, ‘you entrusted me with five bags of gold. See, I have gained five more.’ “His master replied, ‘Well done, good and faithful servant! You have been faithful with a few things; I will put you in charge of many things. Come and share your master’s happiness!’

“The man with two bags of gold also came. ‘Master,’ he said, ‘you entrusted me with two bags of gold; see, I have gained two more.’ “His master replied, ‘Well done, good and faithful servant! You have been faithful with a few things; I will put you in charge of many things. Come and share your master’s happiness!’ “Then the man who had received one bag of gold came. ‘Master,’ he said, ‘I knew that you are a hard man, harvesting where you have not sown and gathering where you have not scattered seed. So I was afraid and went out and hid your gold in the ground. See, here is what belongs to you.’ “His master replied, ‘You wicked, lazy servant! So you knew that I harvest where I have not sown and gather where I have not scattered seed? Well then, you should have put my money on deposit with the bankers, so that when I returned I would have received it back with interest. “‘So take the bag of gold from him and give it to the one who has ten bags. For whoever has will be given more, and they will have an abundance. Whoever does not have, even what they have will be taken from them. And throw that worthless servant outside, into the darkness, where there will be weeping and gnashing of teeth.’  Matthew 25:14-30


 

“When the Son of Man comes in his glory, and all the angels with him, he will sit on his glorious throne. All the nations will be gathered before him, and he will separate the people one from another as a shepherd separates the sheep from the goats. He will put the sheep on his right and the goats on his left. “Then the King will say to those on his right, ‘Come, you who are blessed by my Father; take your inheritance, the kingdom prepared for you since the creation of the world. For I was hungry and you gave me something to eat, I was thirsty and you gave me something to drink, I was a stranger and you invited me in, I needed clothes and you clothed me, I was sick and you looked after me, I was in prison and you came to visit me.’ “Then the righteous will answer him, ‘Lord, when did we see you hungry and feed you, or thirsty and give you something to drink? When did we see you a stranger and invite you in, or needing clothes and clothe you? When did we see you sick or in prison and go to visit you?’ “The King will reply, ‘Truly I tell you, whatever you did for one of the least of these brothers and sisters of mine, you did for me.’ “Then he will say to those on his left, ‘Depart from me, you who are cursed, into the eternal fire prepared for the devil and his angels. For I was hungry and you gave me nothing to eat, I was thirsty and you gave me nothing to drink, I was a stranger and you did not invite me in, I needed clothes and you did not clothe me, I was sick and in prison and you did not look after me.’ “They also will answer, ‘Lord, when did we see you hungry or thirsty or a stranger or needing clothes or sick or in prison, and did not help you?’ “He will reply, ‘Truly I tell you, whatever you did not do for one of the least of these, you did not do for me.’ “Then they will go away to eternal punishment, but the righteous to eternal life.” Matthew 25:31-46


 

“When someone invites you to a wedding feast, do not take the place of honor, for a person more distinguished than you may have been invited. If so, the host who invited both of you will come and say to you, ‘Give this person your seat.’ Then, humiliated, you will have to take the least important place. But when you are invited, take the lowest place, so that when your host comes, he will say to you, ‘Friend, move up to a better place.’ Then you will be honored in the presence of all the other guests. For all those who exalt themselves will be humbled, and those who humble themselves will be exalted.” Then Jesus said to his host, “When you give a luncheon or dinner, do not invite your friends, your brothers or sisters, your relatives, or your rich neighbors; if you do, they may invite you back and so you will be repaid. But when you give a banquet, invite the poor, the crippled, the lame, the blind, and you will be blessed. Although they cannot repay you, you will be repaid at the resurrection of the righteous.”  Luke 14:7-14



 

'...That same day Jesus went out of the house and sat by the lake. Such large crowds gathered around him that he got into a boat and sat in it, while all the people stood on the shore. Then he told them many things in parables, saying: “A farmer went out to sow his seed. As he was scattering the seed, some fell along the path, and the birds came and ate it up.Some fell on rocky places, where it did not have much soil. It sprang up quickly, because the soil was shallow. 6 But when the sun came up, the plants were scorched, and they withered because they had no root. Other seed fell among thorns, which grew up and choked the plants. Still other seed fell on good soil, where it produced a crop—a hundred, sixty or thirty times what was sown. Whoever has ears, let them hear.” The disciples came to him and asked, “Why do you speak to the people in parables?” He replied, “Because the knowledge of the secrets of the kingdom of heaven has been given to you, but not to them. Whoever has will be given more, and they will have an abundance. Whoever does not have, even what they have will be taken from them. This is why I speak to them in parables:

“Though seeing, they do not see; though hearing, they do not hear or understand. In them is fulfilled the prophecy of Isaiah: “‘You will be ever hearing but never understanding; you will be ever seeing but never perceiving. For this people’s heart has become calloused;  they hardly hear with their ears,  and they have closed their eyes. Otherwise they might see with their eyes, hear with their ears, understand with their hearts
and turn, and I would heal them.'
But blessed are your eyes because they see, and your ears because they hear. 17 For truly I tell you, many prophets and righteous people longed to see what you see but did not see it, and to hear what you hear but did not hear it. “Listen then to what the parable of the sower means: When anyone hears the message about the kingdom and does not understand it, the evil one comes and snatches away what was sown in their heart. This is the seed sown along the path. The seed falling on rocky ground refers to someone who hears the word and at once receives it with joy. But since they have no root, they last only a short time. When trouble or persecution comes because of the word, they quickly fall away. The seed falling among the thorns refers to someone who hears the word, but the worries of this life and the deceitfulness of wealth choke the word, making it unfruitful. But the seed falling on good soil refers to someone who hears the word and understands it. This is the one who produces a crop, yielding a hundred, sixty or thirty times what was sown.”  Matthew 13:1-23


 

'..."The kingdom of heaven is likened unto a man which sowed good seed in his field: But while men slept, his enemy came and sowed tares among the wheat, and went his way. But when the blade was sprung up, and brought forth fruit, then appeared the tares also. So the servants of the householder came and said unto him, Sir, didst not thou sow good seed in thy field? from whence then hath it tares? He said unto them, An enemy hath done this. The servants said unto him, Wilt thou then that we go and gather them up? But he said, Nay; lest while ye gather up the tares, ye root up also the wheat with them. Let both grow together until the harvest: and in the time of harvest I will say to the reapers, Gather ye together first the tares, and bind them in bundles to burn them: but gather the wheat into my barn.' Matthew 13:24-30,



 

'...“This is what the kingdom of God is like. A man scatters seed on the ground. Night and day, whether he sleeps or gets up, the seed sprouts and grows, though he does not know how. All by itself the soil produces grain—first the stalk, then the head, then the full kernel in the head. As soon as the grain is ripe, he puts the sickle to it, because the harvest has come.”….. Again he said, “What shall we say the kingdom of God is like, or what parable shall we use to describe it? It is like a mustard seed, which is the smallest of all seeds on earth. Yet when planted, it grows and becomes the largest of all garden plants, with such big branches that the birds can perch in its shade.” With many similar parables Jesus spoke the word to them, as much as they could understand. He did not say anything to them without using a parable. But when he was alone with his own disciples, he explained everything.  Mark 04:26-34

 

 '“Again, the kingdom of heaven is like a merchant looking for fine pearls."' Matthew 13:45


 

'“Once again, the kingdom of heaven is like a net that was let down into the lake and caught all kinds of fish. When it was full, the fishermen pulled it up on the shore. Then they sat down and collected the good fish in baskets, but threw the bad away. This is how it will be at the end of the age. The angels will come and separate the wicked from the righteous and throw them into the blazing furnace, where there will be weeping and gnashing of teeth. “Have you understood all these things?” Jesus asked. “Yes,” they replied. He said to them, “Therefore every teacher of the law who has become a disciple in the kingdom of heaven is like the owner of a house who brings out of his storeroom new treasures as well as old.” Matthew 13:47-53


 

'... “The ground of a certain rich man yielded an abundant harvest. He thought to himself, ‘What shall I do? I have no place to store my crops.’ “Then he said, ‘This is what I’ll do. I will tear down my barns and build bigger ones, and there I will store my surplus grain. And I’ll say to myself, “You have plenty of grain laid up for many years. Take life easy; eat, drink and be merry.”’“But God said to him, ‘You fool! This very night your life will be demanded from you. Then who will get what you have prepared for yourself?’ “This is how it will be with whoever stores up things for themselves but is not rich toward God.”' Luke 12:16-21


 

'...Keep awake therefore, for you do not know on what day your Lord is coming. But understand this: if the owner of the house had known in what part of the night the thief was coming, he would have stayed awake and would not have let his house be broken into. Therefore you also must be ready, for the Son of Man is coming at an unexpected hour. “Who then is the faithful and wise slave, whom his master has put in charge of his household, to give the other slaves their allowance of food at the proper time? Blessed is that slave whom his master will find at work when he arrives. Truly I tell you, he will put that one in charge of all his possessions. But if that wicked slave says to himself, ‘My master is delayed,’ and he begins to beat his fellow slaves, and eats and drinks with drunkards, the master of that slave will come on a day when he does not expect him and at an hour that he does not know. He will cut him in pieces and put him with the hypocrites, where there will be weeping and gnashing of teeth. Matthew 24:42–24:51

 

'...“The kingdom of heaven is like a mustard seed that someone took and sowed in his field; it is the smallest of all the seeds, but when it has grown it is the greatest of shrubs and becomes a tree, so that the birds of the air come and make nests in its branches.”' Matthew 13:31–13:32

 

'“What shall I compare the kingdom of God to? It is like yeast that a woman took and mixed into about sixty pounds of flour until it worked all through the dough.” Luke 13:20-21

 

'...“What do you think? If a man owns a hundred sheep, and one of them wanders away, will he not leave the ninety-nine on the hills and go to look for the one that wandered off? And if he finds it, truly I tell you, he is happier about that one sheep than about the ninety-nine that did not wander off. In the same way your Father in heaven is not willing that any of these little ones should perish.' Matthew 18:12-14

 

'...“The kingdom of heaven is like a king who prepared a wedding banquet for his son. He sent his servants to those who had been invited to the banquet to tell them to come, but they refused to come. “Then he sent some more servants and said, ‘Tell those who have been invited that I have prepared my dinner: My oxen and fattened cattle have been butchered, and everything is ready. Come to the wedding banquet.’ “But they paid no attention and went off—one to his field, another to his business. The rest seized his servants, mistreated them and killed them. The king was enraged. He sent his army and destroyed those murderers and burned their city. “Then he said to his servants, ‘The wedding banquet is ready, but those I invited did not deserve to come. So go to the street corners and invite to the banquet anyone you find.’ So the servants went out into the streets and gathered all the people they could find, the bad as well as the good, and the wedding hall was filled with guests.“But when the king came in to see the guests, he noticed a man there who was not wearing wedding clothes. He asked, ‘How did you get in here without wedding clothes, friend?’ The man was speechless.“Then the king told the attendants, ‘Tie him hand and foot, and throw him outside, into the darkness, where there will be weeping and gnashing of teeth.’ “For many are invited, but few are chosen.” Matthew 22:1-14

'Je to On, kdo vám umožňuje cestovat po zemi i po moři, dokud, když jste na lodích a ony s nimi plují dobrým větrem a radují se z toho, přijde bouřkový vítr a vlny na ně přijdou odevšad a oni se domnívají že jsou obklopeni, prosí Boha a jsou k Němu upřímní v náboženství: "Pokud byste nás před tím zachránili, určitě budeme mezi vděčnými."  Ale když je zachrání, okamžitě se dopustí bezpráví na zemi bezpráví. Ó lidstvo, vaše nespravedlnost je pouze proti vám samým, protože [je to pouze] požitek ze světského života. Potom se k nám vrátíte a my vás budeme informovat o tom, co jste dělali.“ Korán 10:22-23

 

 

 

„Posílá z nebe vodu, která plní koryta řek až k přetékání, každé podle své míry. Potok nese na svém povrchu rostoucí vrstvu pěny, jako je pěna, která se objeví, když lidé roztaví kovy v ohni, aby vyrobili ozdoby a nástroje: tímto způsobem Bůh ukazuje pravdu a lež – pěna mizí, ale co je pro člověka přínosem zůstává pozadu – takto Bůh tvoří ilustrace.  Neboť ti, kdo odpověděli svému Pánu, je nejlepší [odměna], ale ti, kteří Mu neodpověděli – kdyby měli úplně všechno, co je na zemi a podobně, [pokusili by se] vykoupit tím. Ti budou mít nejhorší účet a jejich útočištěm je peklo a bídné je místo odpočinku.“ Korán 13:18-19

 

Což jsi neviděl, jak Bůh zasáhl podobenství? Dobré slovo je jako dobrý strom - jeho kořeny jsou pevné a jeho větve jsou v nebi; dává svou úrodu každou sezónu s dovolením svého Pána. Bůh tedy lidem připodobňuje; snad si budou pamatovat. A podoba zkaženého slova je jako zkažený strom – vykořeněný ze země, bez usazení. Bůh potvrzuje ty, kdo věří, pevným slovem v současném životě a ve světě, který přijde; a Bůh svádí zločince; a Bůh dělá, co chce. Korán 14:24-27

 

 

‚Je tedy ten, kdo ví, že to, co ti bylo zjeveno od tvého Pána, pravda, jako ten, kdo je slepý? Budou připomenuti pouze těm, kteří jsou lidmi chápavými – těm, kteří naplňují smlouvu Boží a neporušují smlouvu, a těm, kteří se připojují k tomu, k čemu Alláh nařídil, aby se spojili, a bojí se svého Pána a bojí se zla [svého ] účet a ti, kteří jsou trpěliví, hledají tvář svého Pána a zakládají modlitbu a utrácejí z toho, co jsme jim tajně a veřejně poskytli, a předcházejí zlu dobrem - ti budou mít dobrý následek [tohoto] domova - Zahrady trvalého pobytu; vejdou do nich s každým, kdo byl spravedlivý z jejich otců, jejich manželů a jejich potomků. A andělé na ně vstoupí ze všech bran a [řeknou]:  "Mír s vámi za to, co jste trpělivě snášeli. A skvělý je konečný domov."  Ale ti, kteří poruší smlouvu Boží poté, co ji uzavřeli, a přeruší to, co Bůh nařídil, aby se spojili, a šíří korupci na zemi - pro ně je to prokletí a budou mít ten nejhorší domov.  Bůh poskytuje opatření, pro koho chce, a omezuje [to]. A radují se ze pozemského života, zatímco světský život není ve srovnání s budoucím životem kromě [krátkého] požitku.“  Korán 13:20-26

 

„Bůh vypráví podobenství o bezpečném a klidném městě obklopeném bohatou obživou. Jeho obyvatelé odmítli Boží štědrost a On způsobil, že kvůli jejich skutkům trpěli hladem a strachem. A jistě k nim z jejich středu přišel posel, ale oni ho odmítli, takže je trest zastihl, když byli nespravedliví. Jezte tedy z toho, co vám Bůh dal, zákonných a dobrých (věcí), a děkujte za Boží přízeň, budete-li mu sloužit. Jediné, co je pro vás nezákonné, je maso mrtvých zvířat, krev, vepřové maso a to, co není zasvěceno jménu Božímu. Ale v případě nouze, bez úmyslu provinění a vzpoury (konzumovat takové věci není urážkou). Bůh je jistě Všeodpouštějící a Všemilosrdný. (Nevěřící), neřiďte se tím, co vám vaše lživé jazyky říkají, že je zákonné nebo nezákonné vymýšlet lži proti Bohu. Ti, kteří vymýšlejí lži proti Bohu, nebudou mít štěstí. (V takové lži) je jen mizerný zisk; ale budou mít nejtěžší trest.“ Korán 16:112-117

 

 

 

„Bůh vypráví podobenství o bezmocném služebníkovi a o tom, kterému dal čestné jídlo a který utrácel pro Boží věc soukromě i veřejně. Lze tyto dva lidi považovat za rovnocenné? Je to jen Bůh, kdo si zaslouží veškerou chválu, ale většina lidí to neví.“ Korán 16:75

 

 

„Bůh vypráví podobenství o dvou mužích. Jeden z nich je hloupý a zbytečný a je zátěží pro svého přítele. Kamkoli jde, vrací se bez ničeho. Lze ho považovat za rovného tomu, kdo zachovává spravedlnost a jde správnou cestou? Bohu patří všechna tajemství nebes a země. Bohu stačí mrknutí oka nebo ještě méně, aby se stal Soudným dnem. Bůh má moc nade všemi věcmi.“  Korán 16:76-77

 

 

"V tomto Koránu jsme zmínili všechny možné příklady pro lidskou bytost, ale většina lidských bytostí se nevěřícně odvrací." Korán 17:89

 

„Bůh neváhá předložit podobenství o čemkoli, dokonce i o komárovi. Věřící vědí, že je to pravda od jejich Pána, ale ti, kdo pravdu popírají, říkají: "Co Bůh myslí takovými podobenstvími?" Ve skutečnosti Bůh těmito podobenstvími svádí a vede mnohé. On však pouze svádí ty, kdo konají zlo  kteří porušují svou uzavřenou smlouvu s Ním a vztahy, které přikázal dodržovat, a kteří šíří zlo v zemi. To jsou ti, kteří hodně ztrácejí.“ Korán 2:26

 

 

 

„Ó vy, kteří věříte! Neproměňujte svou Sadaqah (charitu) nadarmo připomínkami své štědrosti nebo ublížením, jako ten, kdo utrácí své bohatství, aby ho lidé viděli, a nevěří v Boha ani v Poslední den. Jeho podoba je podobou hladké skály, na níž je trochu prachu; na ni padá silný déšť, který ji nechává holou. S tím, co si vydělali, nejsou schopni nic dělat. A Bůh  nevede nevěřící lidi. Příkladem těch, kdo utrácejí svůj majetek, aby se zalíbili Bohu ze svého pevného a upřímného úmyslu, je zahrada na úrodné půdě, která po vydatných deštích nebo dokonce mrholení přináší dvojnásobnou úrodu. Bůh si je dobře vědom toho, co děláte. (Co si myslíte o případu) jednoho z vás, který si přeje mít zahradu s palmami a hrozny, v nichž teče voda a plodí všemožné ovoce, zvláště pokud je v pokročilém věku a má slabé děti, které potřebují podporu a pak hurikán s ohněm zasáhne zahradu a spálí ji na zem? Takto vám Bůh vysvětluje své důkazy, abyste mohli přemýšlet.“  Korán 2:264-266

 

 

 

„Bůh je světlo nebes a země. Metaforou pro Jeho světlo je výklenek, ve kterém je lampa umístěná ve skle. Sklenice je jako zářící hvězda, která svítí z požehnaného olivovníku, který není ani východní, ani západní. Jeho olej téměř svítí, i když se ho oheň nedotkl. Je to světlo nad světlem. Bůh vede ke svému světlu, koho chce. Bůh používá různé metafory. Má znalosti o všech věcech. (Tento výklenek) je v domech, o kterých Bůh prohlásil, že jsou vysoce respektované a Jeho jméno v nich bude zmiňováno ve slávě ráno a večer lidmi, které nelze odklonit zbožím ani smlouvat o uctívání Boha, odříkávání svých modliteb a placení. náboženská daň. Dělají tyto věci, protože se bojí dne, kdy všechna srdce a oči projdou hrozným neklidem a krizí. (Uctívají Ho), aby Bůh odměnil jejich nejlepší skutky a dal jim více skrze svou přízeň. Bůh dává obživu, komu chce, bez účtu.“ Korán 24:35-58

 

 

„Skutky nevěřících jsou jako fata morgána, kterou žíznivý považuje za vodu, dokud se nepřiblíží a nic nenajde. Místo toho najde Boha, který mu dá náležitou odměnu. Boží zúčtování je rychlé.“ Korán 24:39

 

„...A cituj pro ně podobenství o hospodářích města – když k němu přišli poslové. Poslali jsme jim dva posly, ale oba je odmítli, tak jsme je posílili třetím. Řekli: "Jsme pro vás poslové." Řekli: „Nejste nic jiného než lidé jako my, a Milosrdní nic neposlali; jenom lžeš." Řekli: „Náš Pán ví, že jsme k vám poslové.  A naší jedinou povinností je jasná komunikace.“ Řekli: „Vidíme ve vás zlé znamení; pokud to nevzdáš, ukamenujeme tě a stihne tě od nás bolestný trest.“ Řekli: „Tvé zlé znamení je na tobě. Je to proto, že vám to bylo připomenuto? Ale vy jste extravagantní lidé." Pak z nejvzdálenější části města přiběhl muž. Řekl: „Ó můj lide, následujte posly. Následujte ty, kteří vás žádají o žádnou mzdu a sami se nechají vést. „A proč bych neměl uctívat Toho, který mě stvořil a ke kterému se vrátíš? Mám si místo Něj vzít jiné bohy? Pokud si Milosrdný přeje ublížit mi, jejich přímluva mi vůbec nepomůže a ani mě nezachrání. V tom případě bych byl úplně ztracený.  Uvěřil jsem ve tvého Pána, tak mě poslouchej." Bylo řečeno: "Vstup do ráje." Řekl: "Kdyby to moji lidé věděli." Jak mi můj Pán odpustil a učinil mě jedním z vážených." Po něm jsme k jeho lidu neseslali žádné zástupy z nebe; ani bychom nikdy žádné neposlali dolů. Byl to jen jeden výkřik a oni byli utišeni. Bohužel pro služebnictvo. Žádný posel k nim nikdy nepřišel, ale oni se mu vysmívali. Neuvážili, kolik generací jsme před nimi zničili; a že se k nim nevrátí?...“ Korán 36:13-21

 

 

„Vězte, že světský život je jen hra, dočasná přitažlivost, prostředek k vychloubání se mezi vámi a místo pro rozmnožení vašeho bohatství a dětí. Je to jako déšť, který produkuje rostliny, které jsou přitažlivé pro nevěřící. Tyto rostliny vzkvétají, žloutnou a pak se stávají rozdrcenými kousky slámy. V životě budoucím budou těžká muka nebo odpuštění a milosrdenství od Boha. Světský život je jen iluze. Soutěžte mezi sebou, abyste dosáhli odpuštění od svého Pána a dosáhli ráje, který je rozlehlý jako nebesa a země a je připraven pro ty, kdo věří v Boha a Jeho posla. To je Boží požehnání a On je uděluje, komu chce. Boží požehnání jsou velká. “ Korán 57:20-21

'. A jsou někteří lidé, kteří říkají: Věříme v Boha a poslední den; a nejsou věřící. Snaží se oklamat Boha a ty, kdo věří, a klamou jen sami sebe a nevnímají. V jejich srdcích je nemoc, takže Bůh zvýšil jejich nemoc, a pro ně je to bolestné trestání, protože lžou. A když se jim řekne: Nedělejte v zemi neštěstí, řeknou: My jsme jen tvůrci pokoje. Teď jsou to jistě ti škarohlídi, ale nevnímají. A když se jim řekne: Věřte, jak věří lid, říkají: Máme věřit, jako věří blázni? Teď jsou to jistě blázni, ale nevědí. A když potkají ty, kteří věří, říkají: Věříme; a když jsou sami se svými čerty, říkají: Jistě jsme s vámi, jen jsme se posmívali. Bůh jim jejich výsměch odplatí a nechává je samotné v jejich neordinaci, slepě bloudit dál. Jsou to oni, kdo si kupují chyby, aby je vedli, takže jejich smlouva nepřináší žádný zisk, ani nejsou vedeni. Jejich podobenství je jako podobenství o tom, kdo zapálí oheň, ale když ozáří všechny kolem, Bůh jim vezme světlo a nechá je ve tmě – nevidí. Hluchý, němý (a) slepý, takže se nevracejí: Nebo jako vydatný déšť z oblaku, v němž je tma, hromy a blesky; strkali si prsty do uší kvůli hukotu hromu, ze strachu ze smrti. A Bůh zahrnuje nevěřící. Blesk jim málem vezme zrak. Kdykoli na ně svítí, chodí v ní, a když se jim setmí, zůstanou stát. A kdyby se Bohu zalíbilo, byl by jim vzal sluch a zrak. Bůh je jistě vlastníkem moci nade vším. Ó muži, služte svému Pánu, který stvořil vás a ty, kdo jsou před vámi, abyste se chránili před zlem, který učinil zemi pro vás místem odpočinku a nebes stavbou, sesílá déšť z mraků a s sebou přináší ovoce pro vaši výživu; tak nenastavujte soupeři Bohu, dokud víte. A jsi-li na pochybách o tom, co jsme zjevili svému služebníku, pak vytvoř podobnou kapitolu a zavolej své pomocníky kromě Boha, jsi-li pravdomluvný.“ Korán 2:8-23

 

 

„Vyprávěj jim příběh o osobě, kterou jsme svým vedením inspirovali, ale která se od toho odpoutala a kterou pak Satan pronásledoval, dokud se neproměnil v rebela. Kdyby to byla Naše vůle, měli bychom ho povýšit Svými znameními; ale naklonil se k zemi a šel za svými vlastními marnými žádostmi. Jeho podoba je jako pes: když na něj zaútočíte, vyplázne jazyk, nebo když ho necháte na pokoji, (stále) vyplázne jazyk. To je podobenství těch, kteří odmítají Naše znamení; Vyprávějte tedy příběh; snad mohou odrážet.“ Korán 7:175-176

 

 

„Zlo je podobenstvím lidí, kteří odmítají naši komunikaci a jsou nespravedliví vůči svým vlastním duším. Ti, které Bůh vedl, mají pravé vedení, ale ti, které nechal sejít, jsou zcela jistě ztraceni. Mnoho mužů a džinů jsme předurčili do pekla. Mají srdce, ale nerozumí, oči, ale nevidí. Mají uši, ale neslyší. Jsou horší než ztracený dobytek. To jsou ti bezohlední. Bohu patří jména nejkrásnější; tak Ho zavolej jimi a opusť ty, kdo se rouhají Jeho jménům - budou jistě odměněni za věci, které udělali.“ Korán 7:177-179

 

 

 

'…"Nestačí, že ti tvůj Pán pomáhá silou tří tisíc andělů seslaných (z nebes)?" Jistě, máte-li trpělivost a zbožnost, i když nepřítel zaútočí hned poté, Bůh vám pomůže s další silou pěti tisíc andělů, všichni nádherně (a nebo výrazně označeni) oblečeni.  Vyslání andělů je radostnou zprávou od vašeho Pána, abyste v Něj měli větší důvěru. Žádné vítězství není skutečné, pokud není od Boha, Majestátního a Všemoudrého.“ Korán 3:124-126

 

 

'Ti, kteří odmítají Víru, ani jejich majetek, ani jejich (četné) potomstvo jim nic nevyužije proti Bohu: Budou společníky ohně, přebývajícího v něm (navěky).' To, co stráví v tomto životě, je jako mrazivý vítr, který může zasáhnout a zničit farmy lidí, kteří si ublížili. Bůh se na nich nedopustil bezpráví, ale oni sami křivdili. Věřící, nevystavujte své soukromí nevěřícím. Rádi vás uvádějí v omyl a vidí, že jste vážně poškozeni. Známky nevraživosti z jejich úst se již staly slyšitelnými, ale to, co skrývají v hlavě, je ještě horší. Své důkazy jsme jistě objasnili, pokud byste to vzali v úvahu. Jsou lidé, které milujete, ale oni nemilují vás, navzdory vaší víře ve všechny (nebeské) Knihy. Při setkání s vámi prohlašují, že věří, že vás potkají, ale v soukromí vás zlostí koušou do prstů. Řekněte jim: "Zahyň ve svém hněvu! Bůh dobře ví, co je v srdcích všech." Korán 3:116-119

 

 

 

„Může být člověk, který ví, že to, co ti zjevil tvůj Pán, pravda, považován za rovného slepému? Pozor si dávají jen ti, kteří mají pochopení. Ti, kteří plní svůj slib a smlouvu s Bohem, kteří udržují všechny náležité vztahy, které jim Bůh přikázal udržovat, kteří mají strach ze svého Pána a útrapy Soudného dne,  kteří projevují trpělivost, aby získali Boží zalíbení, kteří jsou stálí v modlitbě, kteří utrácejí pro Boží věc soukromě i veřejně, a kteří se odvracejí od zla dobrem, budou mít blažený konec. Budou přijati do zahrad Eden, kde budou žít navždy se svými spravedlivými otci, manželi a potomky. Andělé k nim přijdou každou branou a řeknou: "Pokoj vám za všechno, co jste trpělivě snášeli. Požehnaná je odměna ráje."' Korán 13:19-24

 

 

„Bůh ti svým příkazem podřídil den a noc, slunce a měsíc a všechny hvězdy. V tom je důkaz pravdy pro chápající lidi. Všechno, co pro vás na zemi stvořil, má různé barvy. V tom je důkaz Pravdy pro lidi, kteří dávají pozor. Je to Bůh, kdo vám dal k dispozici oceány, abyste v nich našli čerstvé ryby k jídlu a ozdoby, kterými se můžete ozdobit. Naleznete lodě, které pro vás plují, abyste mohli cestovat při hledání Božích štědrostí a děkovat Mu. Bůh upevnil hory na zemi, abyste nebyli svrženi pryč, když se otřese. V něm také vytvořil řeky a cesty, abyste našli svou cestu. K orientaci lidem pomáhají i hvězdy a další znamení. Je ten, kdo může tvořit, roven tomu, kdo nemůže nic vytvořit? Proč tedy nebudete uvažovat? I kdybyste chtěli spočítat všechna Boží požehnání, nebyli byste schopni. Bůh je všeodpouštějící a všemilosrdný. Bůh ví vše, co skrýváte nebo odhalujete. A ti, které vzývají, kromě Boha, nic nestvořili a sami jsou stvořeni, mrtví, neživí; a nevědí, kdy budou vzkříšeni. Váš Bůh je jeden Bůh. A ti, kteří nevěří v budoucí svět, jejich srdce zapírá a jsou pyšní. Bezpochyby Bůh ví, co tají a co zveřejňují; Nemá rád ty, kteří jsou pyšní. A když se jim řekne: 'Co seslal váš Pán?' říkají: "Pohádky starých lidí." Korán 16:12-24

 

„Vězte, že světský život je jen hra, dočasná přitažlivost, prostředek k vychloubání se mezi vámi a místo pro rozmnožení vašeho bohatství a dětí. Je to jako déšť, který produkuje rostliny, které jsou přitažlivé pro nevěřící. Tyto rostliny vzkvétají, žloutnou a pak se stávají rozdrcenými kousky slámy. V životě budoucím budou těžká muka nebo odpuštění a milosrdenství od Boha. Světský život je jen iluze.  Závod k odpuštění od svého Pána a zahrada, jejíž šířka je jako šířka nebe a země, připravená pro ty, kdo věří v Boha a Jeho posly. To je štědrost Boží; Dává to, komu chce; a Bůh je hojný.  Korán 57:20-21

 

„Bůh vypráví podobenství, ve kterém je společnost hádavých lidí a pouze jeden z nich je dobře ukázněný. Lze je považovat za rovnocenné? Jedině Bůh si zaslouží veškerou chválu. Ve skutečnosti většina z nich neví.“ Korán 39:29

 

 

„A kdybychom byli rádi, určitě bychom ho tím povýšili; ale on se držel země a následoval svou nízkou touhu, takže jeho podobenství je jako podobenství o psovi; když na něj zaútočíte, vyplázne jazyk; a když ho necháš na pokoji, vyplázne jazyk; toto je podobenství o lidech, kteří odmítají Naše sdělení; proto spojují vyprávění, které mohou odrážet. Příkladem zla jsou lidé, kteří odmítají Naše znamení a křivdí své vlastní duši.“ Korán 7:176-176

 

„Předložte jim podobenství o dvou mužích: jednomu z nich jsme poskytli dvě zahrady vinné révy a obklopili je datlovými palmami; mezi ty dva jsme umístili kukuřičná pole. Každá z těch zahrad přinesla svou úrodu a ani v nejmenším v ní selhala: uprostřed nich jsme způsobili, že teče řeka. Obě zahrady by přinášely ovoce do své plné kapacity. Cokoli bylo vyrobeno, patřilo jemu. Na svého přítele zvolal: "Mám větší bohatství a větší lidskou sílu než ty." Nespravedlivě vstoupil do své zahrady a řekl: "Nemyslím si, že tento (majetek) nikdy zahyne, ani si nemyslím, že bude soudný den. I kdybych byl předveden před svého Pána, rozhodně si zasloužím mít lepší místo než toto." Jeho společník mu řekl, když se s ním hádal: Nevěříš v Toho, který tě stvořil z prachu, pak z malého semene, pak tě udělal dokonalým člověkem? Ale hle, On je Bůh, můj Pán, a já se nebudu s nikým stýkat se svým Pánem. Když jste vcházeli do své zahrady, měli jste říci: "To si Bůh přál; Jemu náleží veškerá moc. I když mě považuješ za méněcenného než ty, co se týče bohatství a potomstva, možná mi můj Pán dá zahradu lepší, než je ta tvoje, a udeří tě." zahradu s bleskem z nebe, aby ji proměnil v pustou půdu, nebo způsobil, že potůčky ve vaší zahradě zmizely pod zemí tak, že je nikdy nebudete moci najít. (Určitě bohaté) plody byly všechny zničeny a začal lomit rukama žalem nad vším, co do své zahrady investoval. Našel svou zahradu zhroucenou na mřížoví a řekl: „Kéž bych nepovažoval nic za rovného svému Pánu.“ Neměl nikoho jiného než Boha, kdo by Pomozte mu, ani on sám nemohl dosáhnout žádného úspěchu. V takové bezmoci si lidská bytost uvědomuje, že je to Bůh, kdo je skutečným Strážcem a Jeho odměny a odměny jsou nejlepší." Korán 18:32-44

 

 

 

'..Řekni jim;   "Světský život se podobá (sezónním) rostlinám, které kvetou pomocí vody, kterou Bůh sesílá z nebe. Po krátké době všechny pohasnou a větry je rozmetají (a promění v prach). Bůh má moc nade vším. Bohatství a děti jsou ozdobou života tohoto světa; a věčně přetrvávající, dobré skutky, jsou lepší u tvého Pána v odměně a lepší v očekávání. V den, kdy způsobíme, aby hory putovaly kolem a země se promění v zarovnanou pláň, Svedeme také všechny lidské bytosti dohromady. Nikdo nezůstane pozadu. Všichni budou seřazeni v přítomnosti vašeho Pána, který jim řekne: "Navzdory vaší víře, že by nikdy nebyl soudným dnem, všichni jste uvedeni do Naše přítomnosti, jako bychom vás stvořili poprvé. Věřil jsi, že se naše zaslíbení nikdy nemůže naplnit." A Kniha bude umístěna na místo; a uvidíš, jak se hříšníci bojí toho, co je v ní, a říkají: "Běda nám! Jak je to s touto knihou, že nezanechá po sobě nic, malé nebo velké, ale má to spočítané?“ A naleznou vše, co vykonali, a tvůj Pán nikomu neublíží.“ Korán 18:45-49

 

 

 

„Bůh vypráví podobenství o bezmocném služebníkovi a o tom, kterému dal čestné jídlo a který utrácel pro Boží věc soukromě i veřejně. Lze tyto dva lidi považovat za rovnocenné? Je to jen Bůh, kdo si zaslouží veškerou chválu, ale většina lidí to neví.“ Korán 16:75

 

„Bůh vypráví podobenství o dvou mužích. Jeden z nich je hloupý a zbytečný a je zátěží pro svého přítele. Kamkoli jde, vrací se bez ničeho. Lze ho považovat za rovného tomu, kdo zachovává spravedlnost a jde správnou cestou?' Korán 16:76

 

 

Bohu patří všechna tajemství nebes a země. Bohu stačí mrknutí oka nebo ještě méně, aby se stal Soudným dnem. Bůh má moc nade všemi věcmi.“ Korán 16:77

 

 

 

„Když Bůh sešle vodu z nebe a údolími protékají záplavy, na povrchu povodňové vody vystoupí určité množství pěny. Je to podobné pěně, která stoupá, když něco vystavíte žáru ohně při výrobě ozdob nebo z jiných důvodů. Pro Boha jsou pravda a lež jako tyto příklady. Pěna zmizí, ale to, co je pro člověka výhodné, zůstane v zemi. Tak vymýšlí Bůh svá podobenství.“ Korán 13:17

 

 

 

„Lidé z ráje a pekla nejsou stejní; lidé z ráje jsou ti úspěšní. Kdybychom seslali tento Korán na horu, viděli byste ho pokořený a roztrhaný na kusy ze strachu před Bohem. Toto jsou podobenství, která vyprávíme lidem, aby možná přemýšleli.' Korán 59:21

 

 

 

  „Bůh vytvořil podobenství pro nevěřící – manželku Noema a manželku Lotovu; byli totiž pod dvěma našimi spravedlivými služebníky, ale oni je zradili, takže jim proti Bohu nic nepomohli; tak bylo řečeno: ‚Vstupte, vy dva, do ohně s těmi, kteří vcházejí.' Korán 66:10

 

 

 

‚Bůh vytvořil podobenství pro věřící – manželku faraónovu, když řekla: ‚Pane můj, postav mi dům v ráji ve své přítomnosti a vysvoboď mě od faraona a jeho díla a ty mě vysvoboď od lidu zločinců.“   Korán 66:11

 

 

'

Vyprávěl také jako podobenství příběh Marie, dcery Imrana, která si zachovala panenství a (do jejíhož lůna) jsme vdechli svého ducha. Splnila slova svého Pána a předpovědi v Jeho knihách. Byla to poslušná žena.“ Korán 66:12

 

 

 

„Bůh vám o vás vyprávěl toto podobenství: Mohli by vaši otroci sdílet vaše bohatství rovným dílem s vámi a mohli byste se jich bát tak, jako se bojíte sami sebe? Objasňujeme tedy důkazy (pravdy) pro lidi, kteří rozumí. Ne, provinilci (pouze) následují své vlastní chtíče, protože nemají znalosti. Ale kdo povede ty, které Bůh nechá na scestí? Pro ně nebudou žádní pomocníci.“ Korán 30:27-28

 

 

„Ó muži, došlo k podobnosti; tak dej ucho. Ti, na které voláte, jistě bez Boha nikdy nevytvoří mouchu, i když se k tomu spojili; a kdyby je moucha o něco připravila, nikdy by ji před ním nezachránili. Skutečně slabí jsou hledající a hledaní!“ Korán 22:73

 

 

 

„Je zaslíbeno podobenství o zahradě, kterou střeží (před zlem): Jsou v ní řeky vody, která se nemění, a řeky mléka, jehož chuť se nemění, a řeky nápoje lahodného těm, kdo pijí, a řeky med se vyjasnil a v něm je všechno ovoce a ochrana od jejich Pána. (Jsou to) jako ti, kteří zůstávají v ohni a kteří jsou nuceni pít vařící vodu, aby roztrhla jejich útroby na kusy.“ Korán 47:15

 

 

„A zatížená duše nemůže unést břemeno druhého, a pokud by někdo obtěžkaný břemenem křičel, aby jeho břemeno nesl jiný, nic z toho neunese, i když je blízko příbuzným. Varuješ jen ty, kdo se v skrytu bojí svého Pána a modlí se; a kdo se očišťuje, očišťuje se jen pro (dobro) své vlastní duše; a k Bohu je konečný příchod.“ Korán 35:18

 

 

„Nabízeli jsme důvěru nebesům, zemi a horám, ale oni ji odmítli nést a báli se jí; a muž to nesl. Jistě je hříšný, velmi hloupý. Aby Bůh trestal pokrytce, muže i ženy, i modloslužebníky, muže i ženy. a aby se Bůh znovu obrátil k věřícím, mužům i ženám. Bůh je všeodpouštějící, všesoucitný.“ Korán 33:72-73

 

 

„Podoba těch, kteří si vzali ochránce kromě Boha, je jako pavouk, který si bere dům; a jistě nejkřehčím z domů je dům pavouka, věděli. Bůh ví, cokoli, na co volají, mimo Něho; On je Všemocný, Všemoudrý.“ Korán 29:41-42

 

 

 

„Bůh neváhá předložit podobenství o čemkoli, dokonce i o komárovi. Věřící vědí, že je to pravda od jejich Pána, ale ti, kteří pravdu popírají, říkají: "Co Bůh myslí takovými podobenstvími?" Ve skutečnosti Bůh těmito podobenstvími svádí a vede mnohé. On však pouze uvádí v omyl Korán 2:26 pachatelů zla

bottom of page